Na sever – a na jih! Jak divně se měří čas v Antarktidě
Zmatek - tak jednoduše se dá popsat měření času v Antarktidě.
Pokud si myslíte, že časové zóny jsou v Antarktidě uspořádány pravidelně a vy byste tak během pár kroků mohli projít všemi časovými zónami a teoreticky tam projít do kalendářního včerejška, jste na omylu. V Antarktidě je totiž všechno složitější – i časová pásma.
Kdyby viděl Jára Cimrman, jak vypadají časová pásma v Antarktidě, asi by poslal výpravu Čecha Karla Němce místo na Severní pól na ten Jižní. Protože takový chaos, jaký panuje v času na Antarktidě, by si nedokázal představit ani český vynálezce všeho.
Obyčejně si představujeme, že časová pásma kopírují jednoduše a logicky poledníky podle nějaké mezinárodní dohody. Jenže to není zdaleka tak jednoduché, řada zemí má výjimku – z historických, politických a jiných důvodů. A protože Antarktida nepatří nikomu, ale současně je rozdělena mezi několik zemí, řídí se časová pásma podle toho, jaké zemi daná část kontinentu podléhá.
Antarktida, časová pásma
Antarktidu si rozdělily mezi sebe velmoci a státy, které mají k jižnímu kontinentu nejblíž zeměpisně. Tedy Velká Británie, Nový Zéland, Francie, Norsko, Austrálie, Norsko, Chile a Argentina. Výjimkou je Norsko, které není ani velmocí, ani to nemá do Antarktidy blízko – to si však vydobylo svou pozici svými objevitelskými zásluhami.
Zmatek v Antarktidě
Teoreticky by měla být Antarktida rozdělena na všechny časové zóny. Některé oblasti však do žádné časové zóny nezapadají; nejsou na nich žádné výzkumné stanice, nikdo zde nežije a není tedy prakticky ani důležité, podle jakého pásma by se zde měli případní lidští návštěvníci řídit. Na těchto územích platí nulté časové pásmo, a to přesto, že tato území vůbec neleží v náležité oblasti.
Proč je čas vlastně v Antarktidě tak důležitý? Kvůli orientaci to není – vlastně hlavní význam spočívá v usnadnění komunikace s domovskou zemí. Ze stejného důvodu mají také některé výzkumné stanice jiný čas než území, na němž jsou. A to proto, že se řídí časem nejbližší zásobovací stanice. Tohle se týká například nejjižnější stanice Amundsen-Scottova stanice přímo na jižním pólu. Ta se řídí časem novozélandským – protože zásoby se sem dopravují z novozélandské základny Christchurch.