Jediný mořský ještěr světa kvůli potravě riskuje život. Rozhodují vteřiny
Jediný druh mořského ještěra na světě se kvůli potravě vrhá do hlubokých vod oceánu. Riskuje tak neustále život.
Souostroví Galapágy, které inspirovalo Charlese Darwina k evoluční teorii, je zároveň domovinou vejcorodých ještěrů – leguánů mořských. Právě tam se s nimi i přírodovědec při své honbě za podklady pro své stěžejní dílo O původu druhů poprvé setkal. Jen na galapážském ostrově Fernandina v Tichém oceánu jich žije přinejmenším 250 tisíc.
Z masožravce vegetarián
Studenokrevní ještěři se museli na ostrově přizpůsobit nepřátelským podmínkám, což obnášelo i změnit svůj jídelníček. Drsné podmínky pro přežití udělaly z leguánů mořských býložravce s neukojitelnou touhou po mořských řasách. Ostatně v dokumentu Přežití v divočině vysílaném každý čtvrtek večer na Prima ZOOM se dozvíte, že za svou potravou jsou ochotni se potápět až 20 metrů pod vodní hladinu a jsou jediným známým druhem mořského ještěra na světě.
Leguán mořský Zdroj: iStock
Léčivé sluneční paprsky
Zatímco na souši mohou leguáni vypadat neohrabaně, díky silnému ocasu jsou pod vodou neuvěřitelně rychlí a hbití. Jejich tupé, krátké čenichy a ostré zuby jsou ideální k požírání mořských řas ze skal. Delší pobyt pod vodou však plazy může stát i život. Ve studeném oceánu hrozí, že jim tělesná teplota klesne až o deset stupňů, kvůli čemuž může dojít až k paralýze svalů. Jakmile se tak stane, leguán rychle spěchá na souš, kde mu jeho černé zbarvení pomáhá absorbovat sluneční paprsky a tělo se prohřeje na příjemných 36 stupňů. Pokud by ale leguán čekal příliš dlouho, nemusel by se již nad hladinu a z vody na skaliska znovu dostat.