Jediný mořský ještěr světa kvůli potravě riskuje život. Rozhodují vteřiny

Souostroví Galapágy, které inspirovalo Charlese Darwina k evoluční teorii, je zároveň domovinou vejcorodých ještěrů – leguánů mořských. Právě tam se s nimi i přírodovědec při své honbě za podklady pro své stěžejní dílo O původu druhů poprvé setkal. Jen na galapážském ostrově Fernandina v Tichém oceánu jich žije přinejmenším 250 tisíc.

Z masožravce vegetarián

Studenokrevní ještěři se museli na ostrově přizpůsobit nepřátelským podmínkám, což obnášelo i změnit svůj jídelníček. Drsné podmínky pro přežití udělaly z leguánů mořských býložravce s neukojitelnou touhou po mořských řasách. Ostatně v dokumentu Přežití v divočině vysílaném každý čtvrtek večer na Prima ZOOM se dozvíte, že za svou potravou jsou ochotni se potápět až 20 metrů pod vodní hladinu a jsou jediným známým druhem mořského ještěra na světě.

Léčivé sluneční paprsky

Zatímco na souši mohou leguáni vypadat neohrabaně, díky silnému ocasu jsou pod vodou neuvěřitelně rychlí a hbití. Jejich tupé, krátké čenichy a ostré zuby jsou ideální k požírání mořských řas ze skal. Delší pobyt pod vodou však plazy může stát i život. Ve studeném oceánu hrozí, že jim tělesná teplota klesne až o deset stupňů, kvůli čemuž může dojít až k paralýze svalů. Jakmile se tak stane, leguán rychle spěchá na souš, kde mu jeho černé zbarvení pomáhá absorbovat sluneční paprsky a tělo se prohřeje na příjemných 36 stupňů. Pokud by ale leguán čekal příliš dlouho, nemusel by se již nad hladinu a z vody na skaliska znovu dostat.