Mladí sloní samci se sdružují do gangů. Řádí a ničí aby přežili

Přírodovědci z několika indických výzkumných institucí zkoumali na různých místech subkontinentu tamní populace slonů indických. Tento krásný a inteligentní tvor to v posledních desítkách let nemá vůbec snadné; tlak lidské civilizace ho zahání stále více na okraj vyhynutí. Ke snižování jejich počtů přispívá také pytláctví – zejména jejich lov kvůli slonovině používané pro dekorační i „léčebné“ účely. Vědce proto zajímalo, jak různé populace na tento tlak reagují.

Výsledky svého výzkumu popsali v odborném časopise Scientific Reports. Vůbec největší hrozbou pro slony jsou dnes farmy a zemědělství. Jak v Indii přibývá lidí, je potřeba čím dál více zemědělské půdy, která nahrazuje mimo jiné i přirozené životní prostředí slonů. A to znamená, že zvířata se musí vydávat na výpravy na lidská území, kde se živí právě tím, co tam člověk vypěstuje.

Slon versus člověk

Lidé se samozřejmě ničení úrody brání, slony střílí a zvířat tak ubývá… Vědci teď ale popsali, že sloni si vypracovali pozoruhodnou strategii, která jim pomáhá při těchto loupeživých výpravách. Zatímco dříve se sloni chovali jako individualisté a vyráželi na takové expedice sami, nyní začali mladší samci spolupracovat. Když vyráží za jídlem, zformuje se jakási skupina, která připomíná biologům gang lidských mladistvých.

Právě samotářství sloních samců bylo dříve typickým znakem tohoto pohlaví – čím starší samec, tím větší individualista, platilo. Společnosti jiných zástupců svého druhu vyhledával, jen když cítil potřebu pářit se. Nyní je ale všechno jinak – mladší sloni už v podstatě za potravou vyráží jen ve větších či menších skupinách, zvyšují tak svou schopnost získat nějaké ty kalorie.

Funguje to jednoduše – zatímco jednoho slona vesničan s puškou zažene nebo zastřelí, když se na něj hrne slonů deset nebo dvacet, tak spíš zpanikaří a uteče. A tlustokožci si pak mohou pochutnat na jeho úrodě…

Hrozba pro člověka i slona

Vědci v rámci tohoto výzkumu analyzovali 1445 snímků divokých slonů indických z let 2019 a 2017; důkazy o změně chování zvířat jsou podle nich jednoznačné. Současně potvrdili, že platí hypotéza, s níž pracovali: čím rizikovější je dané území pro slony, tím více se sdružují do skupin. A naopak – v místech, kde doposud lidé nežijí (ano, stále taková jsou, přestože jich rychle ubývá), se sloni chovají stále stejně a jsou pořád stejní individualisté, jako byli celé miliony let – než je člověk donutil ke změně.

Vědci současně varují, že tato změna může přinést spoustu hrozeb – větší skupiny slonů představují větší hrozbu pro lidi, kteří budou v těchto konfliktech umírat. Ale také se budou více ozbrojovat a organizovat, takže začne umírat o to více slonů... Text: Martin Kolář