Máte rádi velryby? Tak tohle je krátká, ale důležitá zpráva pro vás

Vědecké odhady tvrdily, že populace keporkaků balancují na hraně přežití, mají ale šanci s námi ještě chvíli zůstat. Ostatně, v mnohém jsou jako lidé.

Velryby pod ostřím harpuny

Velryby patří na Prima ZOOM ke zvířatům, k nimž se jak ve vysílání, tak ve článcích pravidelně vracíme. Díky dlouhému období výlovu to vypadalo, že keporkací míří díky velrybářskému průmyslu do historie. Velryby se lovily od chvíle, kdy lidé byli schopni na ně na moři zaútočit, a vyvržené kusy se používaly jako potravina ještě dříve. U jihokorejského přístavního města Ulsan jsou tak zachovalé skalní rytiny, že nejen přírodovědci, ale i laikovi je jasné, že ten, kdo zvířata zpodobnil, je musel perfektně znát. Mezi jinými se tady dá najít několik druhů kytovců.

Velryby lovili severští Inuité, Norové lovili velryby před 4000 lety a Japonci, kteří mimochodem v tomto pokračují i v 21. století, ještě dříve. Lovili severoameričtí Indiáni, a když se svět posunul do fáze průmyslové revoluce, zapojili se ve velkém do lovu Evropané a Američané. Sousloví „ve velkém“ je podstatné, neboť velrybí tuk se dal najít od petrolejových lamp po mazání těžkých strojů, velrybí kostice byly v podprsenkách i deštnících a velrybí maso se zkrmovalo i zvířatům. Dodnes ale existují některé rituály spojené s vražděním kytovců.

Autoři studie zveřejněné v prestižním časopise Nature v roce 2015 odhadli, že v letech 1900–1999 došlo k odlovení přibližně 2,9 milionu velryb. Kritický byl rok 1961, kdy velrybáři odlovili kolem 66 000 velryb.

Ochrana keporkaka se vyplatila

Vědci, ale i rybáři a turisté či jejich průvodci hlásí, že pozorují čím dál více mladých kusů v podstatě ve všech populacích, což znamená, že se populace obnovuje, zmlazuje a je čím dál více přírůstků. Tento kytovec, který dosahuje obvykle délky 14–15 metrů a hmotnosti přes 25 tun, je snadno rozeznatelný podle dlouhých bíle zbarvených prsních ploutví. Mládě, které vypije 200 litrů mléka denně, váží při narození až jednu tunu. A ona hlavní dobrá zpráva? Keporkaci byli na pokraji vyhynutí, ale v současnosti jich bylo napočítáno už 25 000 jedinců. Lidstvo v minulém století vybilo skoro 3 miliony velryb. Kolik jich zbylo?

Úspěch velrybářské komise

Jakkoliv je s podivem, že tak suchozemská země jako Česko je členem Mezinárodní velrybářské komise (od roku 2005), tak je jasné, že úspěch přinesl právě mezinárodní tlak na velrybáře spolu se zavedením přísné ochrany velryb. Což velryby, keporkaky zejména, vrátilo do hry o život. Naštěstí se ukázalo, že katastrofické předpovědi byly předčasné. Na druhou stranu v oblasti ochrany přírody jde o neustálý boj mezi komercí a ochranou, jak ukazuje například aktuálně extrémně silně ohrožené populace nosorožců. Stačí, aby se rozšířil nějaký mýtus o údajné léčivosti některého z orgánů či části zvířecích těl. Velrybí tuk byl v Norsku brán jako prevence srdečních chorob a velrybáři by velmi rádi obnovili lov.

Text: Topi Pigula