6. března 2013 06:00

Lidé a hyeny: podobnější, než jste si mysleli

Řeknete-li o nějakém člověku, že je hyena, není to zrovna vyznamenání. Podobně jako „lidský hyenismus“. Lidé a hyeny však mohou mít společného více, nežli jsme si ochotni připustit.

Když se antropologové snaží pochopit chování našich předchůdců, zpravidla se obracejí na žijící lovce a sběrače, případně na naše „nejbližší příbuzné“, lidoopy. Lidé sami se nejčastěji připodobňují ke zvířatům tzv. vysokého ranku, která vnímáme jako ušlechtilá, blízká a sobě podobná. Ale co taková hyena?

Na rozdíl od erbovního lva by se jí člověk jen stěží zaštítil, neboť se štítí její „zákeřnosti, zbabělosti, odpudivosti a krutosti“. Přestože jsou jí tyto vlastnosti připisovány od Bible, přes Hemingwaye až po Disneyho Lvího krále, vědci je cca od 60. let začali pozvolna „číst“ jiným způsobem. K vylepšení hyení reputace přispělo i to, že jimi byla v Tanzánii fascinována slavná primatoložka Jane Goodallová, a to hned po jejích oblíbených šimpanzích.

Na rozdíl od hyeny je lev typické erbovní zvíře nejen ve městě León:

Podle nedávných výzkumů antropoložky Jennifer E. Smithové a kol. jsou hyeny skvrnité člověku dokonce podobné, a to i přes to, že se jedná o nám zcela vzdálený druh, příbuzný spíše kočkám či dnešním mangustám. To, co máme údajně s hyenami společné, jsou zejména základy sociálního chování a inteligence, jelikož se adaptovaly na obdobné ekologické a sociální prostředí v rámci tzv. konvergentní evoluce.

Lidé a hyeny

Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) jsou ojedinělá a v mnohém prazvláštní zvířata, což se týká zejména samic. Namísto pochvy mají hyenice ztopořitelný klitoris, velikostí i tvarem srovnatelný se samčím penisem, kterým dokonce rodí i mláďata. Těm je již v děloze hormonálně předávána silná „vůle k moci“, takže jsou připravena se o své místo na světě rovnou porvat. Dominantní tón smečky udávají (alfa ) samice, které jsou obecně větší i sociálně průbojnější než samci.

Aby toho nebylo málo, hyeny – na rozdíl od cca 85 procent suchozemských masožravých savců – nežijí mimo období páření či odchovu mláďat samotářským životem. Jejich společenství je také mnohem větší a komplexnější, nežli již zmíněných lvů či vlků. Čítá cca 50–90 jedinců, kteří se pružně přeskupují do menších klanů, tvořených i nepříbuznými jedinci. Tyto sociální struktury (fission – fusion), jsou typické například pro šimpanze, orangutany, ale i lidi. Hyeny si v jejich rámci vyvářejí aliance a spolupracují při lovu, obraně či odchovu mladých. I díky tomu patří hyeny k nejrozšířenějšímu druhu sociálních masožravců v subsaharské Africe: „Hyeny skvrnité mají mimořádnou schopnost vypořádávat se s nároky života v proměnlivém prostředí a jako top predátoři zvládají uživit i tak hustou populaci, navzdory obrovským energetickým nákladům,“ domnívá se antropoložka Jennifer E. Smithová.

Velikost hyeních klanů je podobná například tlupám makaků:

Chytré, pružné, učenlivé

Velikost hyeních společenstev se blíží těm, v nichž žijí paviáni či makakové. Kay E. Holekampová navíc zjistila, že se v nich jednotlivé hyeny navzájem rozpoznají, a dokonce jejich sociální inteligence předčí šimpanze v řešení kooperativních problémů. Životem zkušené hyeny navíc dokážou učit ty méně zkušené, čemuž jim slouží – i pro člověka typická – prodloužená doba výchovné péče, která předchází tomu, než se samostatně vydají do světa.

Vývoj spolupráce a sociálního mozku je u člověka zřejmě spojen s lovem a přechodem k masité stravě:

O autorovi: Mgr. Michal Josephy, Ph.D., antropolog a cestopisný foto/reportér, externí lektor společenskovědního modulu FHS UK. Zajímá se především o antropologii současných světů, ale také o země spjaté s někdejším portugalským námořním impériem. Více o autorovi na www.josephy.cz.Rozmnožovací pružnost hyen skvrnitých spolu s kvalitou potravy a podílením se na výchově překonává většinu žijících masožravců, podobně jako kdysi raní zástupci rodu Homo překonali šimpanze či gorily,“ soudí Smithová. „Díky životu v podobně velkých a složitých společenstvích i u nich došlo k vývoji velkého a výkonného (sociálního) mozku."

Antropolog Herman Pontzer navíc předpokládá, že ve vývoji člověka souvisí původ sociální spolupráce s lovem a přechodem k masité stravě. Naši předchůdci tak pravděpodobně „jako hyeny jeskynní“ společně lovili, občas nepohrdli zdechlinami, bránili se proti predátorům a společně vychovávali mladé. „Pokud se na hyeny budeme dívat bez předsudků,můžou nám pomoci porozumět i původu naší inteligence, sociální spolupráce a učení,“ soudí Dr. Holekampová.

Další články autora:

Mají muži radši blondýnky? A proč vlastně?

Kterak kuře dobylo svět

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom