5 zajímavostí, které možná nevíte o lenochodech: V zajetí prospí až 20 hodin denně

1. V zajetí 20 hodin spánku

Den má 24 hodin a lenochodi z nich dokážou v zajetí prospat až 20. Je to tím, že mají omezený prostor, menší množství rušivých podnětů a pravidelný přísun potravy. V přírodě jim stačí zhruba 10 hodin spánku. Šetří tím energii, kterou získávají z nepříliš výživných listů. Jejich klidová tělesná teplota se pohybuje okolo 12 stupňů Celsia.

2. Záchod jednou týdně – to není zácpa, to je normální

Vzhledem k extrémně pomalému pohybu se lenochodi, kteří slezou ze stromů, vydávají na pospas mnohem většímu množství predátorů. Proto je příroda vybavila velmi pomalým trávením. Lenochodi lezou za účelem vyměšování dolů přibližně jednou za týden. Výskyt lenochodů se dá mimo jiné poznat podle „hromádek“, neboť jednotliví jedinci se chodí vyměšovat na stejná místa.

3. Zelená je výživná a zdravá

V husté srsti lenochodů se daří pestré plejádě hub a řas. Částečně zelené zbarvení řas maskuje lenochoda v porostu. Podle některých studií si jimi lenochodi zpestřují jinak poměrně monotematickou dietu složenou převážně z listí. U lenochoda tříprstého vědci objevili 84 druhů hub, a některé z nich dokonce ukazují vysokou enzymatickou aktivitu v boji proti parazitům způsobujícím malárii.

4. Porod hlavou dolů

Lenochodi stráví hlavou dolů v podstatě celý život, takže mají k této poloze i anatomicky uspořádané vnitřní orgány a na úvodní fotografii je vidět, že i chlupy jim rostou obráceným směrem. To usnadňuje tropickým lijákům stékání po srsti. Játra, žaludek a ledviny jsou v těle uloženy tak, aby váha vnitřních orgánů netlačila na bránici, což by komplikovalo dýchání. Bránice je svalo-šlachová blána oddělující u savců orgány hrudního koše a břicha a je hlavním dýchacím svalem. Lenochodi hlavou dolů dokonce i rodí. Samice se pověsí tak, aby se novorozenec dostal snadno na břicho a nespadl dolů.

5. Záhada krčních obratlů

Krční obratle jsou ty, které se nacházejí nad rameny a nepřipojují se na ně žebra. Oblíbená hádanka v hodinách biologie je, kdo má víc krčních obratlů, zdali myš, nebo velryba. Samozřejmě je to chyták – oba mají po sedmi. Ale kdyby otázka zněla, kdo má víc, jestli myš, velryba nebo lenochod tříprstý, tak by lenochodi vyhráli. Tříprstí lenochodi z rodu Bradypus mají krk tvořen osmi až deseti obratli. Díky většímu počtu krčních obratlů dokážou hlavou otočit až o 270 stupňů, což se jim hodí nejen při „rozhlížení“ se po potravě, ale i po predátorech – například dravých harpyjích. Obratle navíc poskytují těžké hlavě nezbytnou oporu ve visu hlavou dolů.