29. srpna 2024 08:13

Dospělého kůrovce mravenci nezdolají. Podívejte se ale, jak zatočí s jeho larvami

Óda na přírodu (1) - Kůrovec potravou

Obecným názorem je, že člověk je ze všech pozemských tvorů nejméně šetrný k přírodě. Jistý příslušník skupiny hmyzu z čeledi nosatcovitých jej ale svými destruktivními schopnostmi dohání.

Kůrovci představují samostatnou podčeleď, která už od konce druhohor patří se svými téměř 6 000 druhy k nejpočetnějším skupinám hmyzu. Vyskytují se téměř po celém světě a obývají různá prostředí, jako je lýko, dřevo, ovoce, semena, listy, a dokonce i dužniny větviček stromů a bylin. Jejich schopnost napadat různé druhy stromů je hlavním důvodem kůrovcových kalamit, které mají drastický dopad na lesní ekosystémy.

Čtěte také: Útočné vosy z Afriky a jedovatí pavouci se šíří v Česku. Prymula varoval, kdy hrozí až smrt

Díky evoluci jsou kůrovci schopni odolat i chemickým látkám, které postižené stromy někdy vylučují na svou obranu. Přežití u nás nejrozšířenějšího kůrovce, kterým je lýkožrout smrkový, napomáhá i fakt, že jeho krunýř odolá útokům některých hmyzích predátorů, například mravenců. V pořadu Óda na přírodu na Prima ZOOM uvidíte, jak se marně pokoušejí prokousat kůrovcovým tvrdým tělem. S jeho larvami mají už větší štěstí. Kůrovec je nechává v chodbách, které ve stromech vytváří. Na larvy mají spadeno i parazitické vosičky, na dospělém kůrovci si zase pochutnají ptáci, ale také třeba žáby.

Kůrovec zahradníkem

Způsob, jakým kůrovec se stromy nakládá, jej dělí do dvou typů – agresivního a ambróziového. Agresivní kůrovec se živí lýkem a dřevem a znehodnocuje tak stromy, což při nešetrném hospodaření s lesy způsobuje nemalé problémy. Ambróziový kůrovec využívá stromy pouze k vývoji svých larev a pěstování zvláštní houby, kterou se živí. Zdánlivě nevinné „zahradničení“ ale může způsobit některé houbové nemoci, které pak kůrovec šíří na další stromy.

„Velké kůrovcové kalamity způsobují obrovské ztráty uhlíku z lesů do atmosféry. To už vidíme třeba i na severovýchodě USA, kde se z nezodpovědně obhospodařovaných jehličnatých lesů staly namísto úložišť uhlíku zdroje emisí,“ shrnuje dopad podceňování kůrovce Jiří Hulcr, entomolog z Floridské univerzity. Podle něho je ale kůrovec pouze symptomem problému, původce vidí v nedostatečné adaptaci člověkem vysazovaných lesů na teplotní změny.

Zdroje: Encyclopedia Britannica/Forest Service

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora