Jedovatý varan komodský – co o něm prozrazuje jeho čerstvě rozluštěný genom?

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a pražské zoologické zahrady, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě varana komodského. V dnešní tiskové zprávě o tom informovala PřF UK. Genom už teď například ukázal, že varani mají rozrůzněné geny, které jim umožňují vnímat podněty chemické povahy pomocí orgánu umístěného na patře. Článek publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Češi před časem publikovali karyotyp (soubor všech chromozomů v jádře buňky) ještěra, což mimo jiné vedlo k jejich zapojení do mezinárodního týmu, který osm let pracoval na genomu. Česká část týmu měla na starosti roztřídění jednotlivých chromozomů a přečtení jejich sekvencí.

Pohled do evoluce varanů

"Genom již teď umožnil několik důležitých vhledů do evoluce ještěrů, případně varanů. Ukázal, že varani mají značně rozrůzněné geny umožňující rozvinutou chemorecepci pomocí na patře umístěném vomeronazálním orgánu, poukázal na geny přispívající k vysokému metabolismu varanů a tím k jejich velké aktivitě. Zdá se také, že varani si v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení," napsali zástupci fakulty.

Už dříve český tým také publikoval článek o evoluci určení pohlaví u varanů a jejich příbuzných. Ve studii byly poprvé odhaleny geny vázané na pohlavní chromozomy varanů, silně jedovatých korovců a dalších. Výsledkem bylo zjištění, že chromozomy vznikly už v době dinosaurů.

Publikované výsledky mají podle PřF UK i praktický dopad. "Díky těmto objevům můžeme na fakultě jako první na světě určit pohlaví jedince varana či korovce ze vzorku krve, což je právě u těchto zvířat velmi důležité. Samci a samice se totiž od sebe u většiny druhů těchto plazů téměř nedají poznat, samice varanů mají například i několik centimetrů velký 'hemiklitoris', který se jen těžko odliší od pářících orgánů samců," uvedla fakulta. Metoda má tak význam pro záchranné programy ohrožených druhů i pro určení pohlaví jedinců soukromých chovatelů.

Text: ČTK