Je sasanka zvíře, nebo rostlina? Ani jedno!
Žahavé sasanky známe zejména díky populární rybce klaunu očkatému jménem Nemo. Ovšem jedna ze sasanek se čerstvě proslavila ve vědeckém světě. Nová podrobná analýza DNA odhalila, že tento žahavý živočich je podivuhodný rostlinně-zvířecí hybrid.
Sasanky jsou řazeny k mořským, pomalu se pohybujícím a přesto dravým tvorům. Svými žahavými rameny některé živočichy usmrtí, jiným, jako populárnímu Nemovi, naopak poskytují ochranu.
Nevelká sasanka druhu Nematostella vectensis, původem z východního pobřeží USA, se objevila i na západním pobřeží a posléze kolonizuje vody jihovýchodní Anglie i kanadské oblasti Nova Scotia. Tomuto tvorovi vyhovují mělké brakické vody pobřežních lagun, ale dá se najít i v solných močálech. Štíhlé sloupovité tělo bývá obvykle pohřbeno v bahně, zatímco chapadla vyčuhují ven a loví případnou kořist.
Vědcům se podařilo rozluštit celý genom sasanky a tak není divu, že bývá chována v laboratořích jako modelový organismus. Na druhou stranu se hodí připomenout, že tento druh byl Světovým svazem ochrany přírody (IUCN) označen jako ohrožený bez ohledu na to, že se někdy vyskytuje v obdivuhodných hustotách. Jako rekord lze bezesporu označit množství 2700 jedinců na metr čtvereční.
Nevysvětlitelné geny
V genomu Nematostella vectensis vědci objevili úsek, jenž se vyskytuje i v genomu člověka, což našince může udivit, ale jen to podporuje Darwinovu evoluční teorii. Prostě jsme kdysi dávno měli se sasankou společného předka. Je zřejmé, že na první pohled tak jednoduchý organismus, za jaký byla mořská sasanka dlouho považována, se ukazuje být nezvykle složitým. Naposledy se jim věnoval časopis Genome Researc, a to dokonce hned ve dvou článcích.
Nematostella vectensis
Tým biologů vedený Ulrichem Technauem z vídeňské univerzity zjistil, že části genomu, jenž je starý 600 milionů let, máme společné „s octomilkami, mořskými sasankami i předky člověka“. Zásadní objev se týkal mikroRNA. Jde o jednovláknové řetězce podílející se na genové expresi. Mnoho z nich má důležitou roli v metabolismu a jsou zásadním prvkem dokládajícím vývojové procesy. Mutace v různých mikroRNA jsou spojeny s vážnými chorobami, jakou je například rakovina.
"Předpokládáme, že 30 až 50 procent všech lidských genů je regulováno mikroRNA," říká Ulrich Technau. Proč je ale Nematostella vectensis v úvodu článku nazvaná hybridem? Vědci z Technauova týmu ve spolupráci s americkými, norskými a francouzkými kolegy určili u této sasanky celkem 87 typů mikroRNA. „Když se porovnává sekvence mikroRNA, tak některé jasně ukazují směrem k rostlinám, jiné mají jasnou podobnost se zvířaty. Dohromady tyto výsledky naznačují, že se jedná o první evoluční spojení mezi mikroRNA rostlin a živočichů,“ přibližuje objev profesor Technau.
Mořské sasanky jsou bezesporu živočichové. Jenže po posledních objevech je míra jistoty u některých vědců poněkud nahlodaná. A hlavně – co všechno ještě nevíme u složitějších organismů, když tak „jednoduchá“ a relativně dobře prozkoumaná sasanka dokáže tolik překvapit?
Text: Topi Pigula