Drsně vypadající opice jsou na pokraji vyhynutí. Co je kromě člověka nejvíc ohrožuje?
Přežití v divočině II 10 - dželada
Za ohrožením unikátních opic nestojí jen člověk. Problémem jsou i jejich návyky a genetika.
Etiopské dželady patří mezi paviány a mezi opice, které snadno rozezná i laik. Žádná jiná opice totiž nemá výrazné červené lysiny na hrudi, které jsou u samic doplněné náhrdelníkem světlých korálkovitých zduřenin.
Jak evoluce vybavila vegetariány
Podobně jako člověk mají dželady velmi protistojný palec, což jim umožňuje obratně držet štíhlá stébla travin, jimiž se živí. Dlouhé nehty zase umožňují vyrýpávat kořínky, které jsou součástí jejich vegetariánského jídelníčku. Čistě vegetariánská potrava se navíc odrazila v obličeji. Dželady mají zkrácené, ale zesílené čelisti, což jim umožňuje žvýkat a drtit semena rostlin. Díky tomu, že žijí v etiopských horách v nadmořských výškách až 5 000 metrů, mají minimum přirozených nepřátel. Pomineme-li člověka, na životě je přímo ohrožuje jen levhart.
Dželady Zdroj: iStock
Nesnáší zajetí
Některé druhy paviánů snášejí zajetí relativně dobře a v zoologických zahradách se dožívají relativně vysokého věku. To ovšem neplatí pro dželady. Jak ukazuje i dokument Přežití v divočině 16. ledna odpoledne na Prima ZOOM, tyto opice jsou vysoce sociálním druhem a v místech, kde je dostatek potravy, se potulují stovky jedinců. Něco takového si žádná zoo nemůže dovolit. Přesto jsou k vidění i u nás, například ve zlínské zoo či v Brně. Navíc samice rodí jen jedno mládě, o které se stará víc než rok. I to je spolu ze ztrátou stanovišť, lovem pro kůži a křížením s paviánem anubi důvodem jejího ohrožení.