Čtvrtina populace čelí vodní krizi. Žízní 17 států a skoro 2 miliardy lidí

Zatímco dříve bylo vody všude dostatek a plné toky, jezera a přehrady jsme brali jako samozřejmost, dnes je situace zcela jiná. Za posledních sto let rostla spotřeba vody více než dvojnásobným tempem oproti nárůstu populace. A situace nebude ani do budoucna lepší. Podle odhadů vzroste spotřeba od roku 2007 do roku 2025 v rozvojových zemích o neuvěřitelných 50 %.

Chabé zásoby

Na tak enormní a nenadálý nárůst samozřejmě zareaguje také příroda. Můžeme očekávat ještě ničivější povodně, devastující sucha a celkovou změnu klimatu – bohužel k horšímu. Na první pohled to možná vypadá, že je vody na naší planetě stále dostatek. Pravda je ovšem trošku jiná. „Na Zemi je spousta vody, takže nám pravděpodobně nedojde. Problém je, že 97,5 % z tohoto množství je voda slaná a ze zbylých 2,5 % sladké vody jsou dvě třetiny zmrzlé. Takže na světě není mnoho sladké vody,“ vysvětlil problematiku Rob Renner, výkonný ředitel z Nadace pro výzkum vody v Coloradu (WRF).

Enormní spotřeba

K vysvětlení aktuální situace není třeba ani chodit do daleké minulosti. Například nádrže v Čennai, což je mimochodem šesté největší město Indie, jsou již téměř suché. Loňská parna pocítili také obyvatelé Kapského Města v Jihoafrické republice, kteří se jen o vlásek vyhnuli kompletnímu uzavření vodních zdrojů. Také obyvatelstvo nedalekého italského Říma se před pár lety muselo uskrovnit, aby o své stále ubývající vodní zdroje nadobro nepřišlo. Jak se ale zdá, lidský komfort na přírodu ani zdaleka nehledí. Podle hydrologických modelů Světového institutu zdrojů (WRI) má poptávka vody i nadále vzrůstající tendenci. Žízniví jsou lidé, zemědělství, průmysl a jiná odvětví…

Hrozí krize a konflikty

Nové údaje ukazují, že 17 zemí čelí „extrémně vysokému“ nedostatku vody. Neblahé varování se týká až jedné čtvrtiny světové populace, tedy asi 1,7 miliardy lidí. Tito obyvatelé jsou naneštěstí přímo závislí na zemědělství a průmyslovém odvětví, jehož soukolí každoročně spotřebuje až 80 % vodních zdrojů. Takto zranitelný stav znamená, že v případě byť i malého sucha může dojít k nestabilitě a krizi. A vědci nevidí budoucnost téměř dvou miliard lidí nijak růžově: právě naopak, předpokládají, že přibývající sucha situaci jenom zhorší. „Nedostatek vody je největší krizí, o které nikdo nemluví. Jeho důsledky jsou jasně viděny ve formě potravinové nejistoty, konfliktů, migrace a finanční nestability,“ zdůraznil Andrew Steer, prezident a generální ředitel WRI. Podle Steera existují nová řešení, ovšem změna si žádá delší čas.

Globální problém

Mezi nejvíce postižené oblasti spadá Střední východ a území severní Afriky. Právě v těchto regionech bylo zjištěno 12 nejsušších míst z celkových 17. Mezi prvními se umístil Katar, Izrael a Libanon. Odborníci vidí řešení „vodní krize“ v recyklaci odpadních vod, které se zasažené oblasti téměř vůbec nevěnují. Nová infrastruktura by tak mohla vytvořit zcela nový zdroj čisté vody. Nedostatek životadárné tekutiny se však netýká pouze zemí Východu, nýbrž i Západu.

Nedávná studie předpověděla, že Spojené státy americké se za pouhých pět desetiletí budou pravděpodobně potýkat s podobnými problémy. Jako konkrétní destinace byla zmíněna oblast Velké planiny (Great Plains), severoamerické pohoří Skalnaté hory (Rocky Mountain states) a stát Kalifornie. Ponurá budoucnost se však bude pravděpodobně týkat i dalších oblastí – nejen Ameriky. Podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) se již v roce 2050 setká s nedostatkem vody zhruba polovina světové populace. Někdy v tuto dobu bude na Zemi žít kolem 9,7 miliard lidí.

Pokud lidstvo nezačne aktuální situaci řešit, nezefektivní zemědělství, nesníží spotřebu vody, nezačne recyklovat a znovu využívat odpadní vody, globálnímu nedostatku vody se zjevně nevyhne. Jak se ale zdá, nelibá situace se nebude týkat pouze našich vnuků a jejich dětí, nýbrž ještě spousty dnešních současníků…

Text: Petr Smejkal