Člověk proti sokolovi: kdo padá rychleji?

V učebnicových podmínkách, které jsou (jak už to tak bývá) v reálném životě k ničemu, záleží rychlost pádu jen na zrychlení, tedy konstantní veličině. Ale obrovskou roli hraje reálně třeba odpor vzduchu – a tedy schopnost dosáhnout co nejaerodynamičtějšího tvaru.

Říká se, že nejrychleji ze všech zvířat umí padat sokol stěhovavý. Vědci to potvrdili rovnou v několika pokusech, kdy měřili rychlost tohoto ptáka, když útočí na kořist.

Studie na sokolech nebyly nic snadného, tito ptáci se pohybují tak rychle, že normální výbava na monitorování jejich pohybu nestačí. Nedají se použít žádné přístroje ani techniky, jimiž se studují jiná zvířata: zatímco nejrychlejší gepard uhání rychlostí asi 106 kilometrů za hodinu, ten nejpomalejší sokol dosáhne asi trojnásobku!

Pokusy uskutečněné s pomocí přístrojů, které ještě popíšeme, ukázaly, jak neskutečně rychlí jsou sokoli. Zkoušel to přírodovědec Ken Franklin s pomocí sokolí samice jménem Frightful. Franklinovi se podařilo naměřit, že samice dokáže při pádu vyvinout rychlost 389 kilometrů za hodinu – a současně, že to zdaleka není hranice jejích možností.

Franklin měřil rychlost sokolí samice tak, že společně s ní skákal z balonu nebo letadla několik kilometrů nad zemí. Byl vybaven klasickým přístrojem na měření rychlosti parašutisty – a navíc byla Franklin okroužkována mikročipem. Díky tomu vědci znali její relativní rychlost vůči lidskému parašutistovi – a tak se dala také spočítat její rychlost objektivně.

Tento pokus proběhl už na přelomu tisíciletí – teď se ho pokusili napodobit vědci v jednom přírodovědném seriálu filmovaném pro BBC. Podívejte se, jak sokol člověka rozdrtil: