Bolivijský žabí zázrak. Vědci objevili žáby, které měly být dávno mrtvé
Žáby, které nepochopitelně nepodlehly houbovému onemocnění, se mohou stát zdrojem poznání, jak s houbou bojovat. Jenže zatím jich je jen pět.
Žáby a jejich smrt
Novinářské pravidlo zní: špatná zpráva je dobrá zpráva. Vychází ze zkušenosti, že lidé mnohem více hltají a hledají zprávy o neštěstí než o tom, co se povedlo či co je zajímavé v pozitivním slova smyslu. O houbovém onemocnění celosvětově decimující populace obojživelníků jsme už psali. Obojživelníci jsou ohroženi zejména změnou jejich přirozených ekosystémů a v poslední době se k decimaci stavů žab přidala chytridiomykoza – globálně rozšířené houbové onemocnění, o kterém jsme na stránkách Prima ZOOM psali. Tohle se ale katastrofickým zprávám vymyká. Vědci objevili populaci žab, kterou houba nevyhubila, ačkoliv k tomu měla ideální podmínky. Houba druhu Batrachochytrium dendrobatidis totiž celosvětově ohrožuje 350 druhů obojživelníků, přičemž dalších 35 druhů už vyhubila.
Vodnice jurakare
Aby mohl být druh oficiálně prohlášen za vyhubený, podle pravidel by neměl být po dobu půl století spatřen. Žába druhu Telmatobius yuracare mají český název vodnice jurakare, byla naposledy v divočině pozorována v roce 2008. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) druh ve své Červené knize vede v kategorii ohrožený, což znamená, že mu bezprostřední nebezpečí nehrozí. Což odporuje informacím z odborného serveru Science News, který uveřejnil zprávu o znovuobjevení žáby. Herpetolog Robin Moore, ředitel pro komunikaci v Global Wildlife Conservation v Austinu v Texasu, který byl členem objevitelského týmu (k objevu došlo 15. ledna letošního roku) to komentuje slovy: "Je to prostě neuvěřitelné." Hledání této žáby totiž trvalo 10 let. Mimochodem, málokdo ví, že název této žáby pochází od jména indiánského kmene Jarakare, na jehož území byla objevena.
Kde udělala houba chybu?
Vědci zatím neznají způsob, jakým proti chytridiomykoze bojovat. Žába, jejíž populace čítá (zatím objevených) 5 jedinců, totiž může poskytnout odpověď, jak je její přežití možné. „Mohlo by se stát, že tato malá populace má imunitu nebo genetickou rezistenci,“ doufá Moore. Ve hře mohou být i další environmentální faktory, jako nezvyklé teplo mající vliv na mikroklima daného ekosystému. Nejde o jediný příklad znovunalezeného druhu žáby. Podobné překvapení vědcům připravila například australská vakorosnička rohatá (Gastrotheca cornuta). Vodnice, jak už jejich jméno napovídá, žijí v chladných horských potocích, kde se houba snadno a úspěšně rozvíjí, takže jejich znovuobjevení činí vědce hledající řešení problému s chytridiomykozou ještě atraktivnější. Ve smrtící hře je nějaký neznámý prvek, který, pokud na něj vědci přijdou, může změnit poměr sil ve prospěch populací obojživelníků. Text: Topi Pigula