Nejbizarnější ryba oceánu váží dvě tuny, nemá ocas a ráda se opaluje

Měsíčník svítivý (Mola mola) je nejtěžší kostnatou rybou, která existuje. Průměrný exemplář váží přes tunu, a nejmohutnější jedinci dokonce dosahují váhy i víc než dvě tuny – pro představu zhruba tolik, co čtyři krávy. Nejtěžšího měsíčníka, obra o váze 2,3 tuny, ulovili rybáři v Japonsku; na délku měřil ohromujících 2,7 metru. Ani průměrní jedinci ale nejsou žádní drobečci; na délku měří asi 1,8 metru a na výšku, tedy od špičky jedné ploutve k druhé, zhruba 2,4 metru.

Mohlo by vás také zajímat: Gigantický plž chrání korály před jedovatou hvězdicí. Podívejte se, jak ji sežere zaživa

Rozměry měsíčníků jsou ale jen jednou z mála věcí, které o nich vědci vědí s jistotou. O moc víc dalších informací totiž zatím shromáždit nezvládli, a to navzdory tomu, že jde o ryby rozšířené v tropických, subtropických a mírných vodách Tichého, Indického i Atlantského oceánu a najdeme je i ve Středozemním moři.

Vyhřívají se na sluníčku

Potrava měsíčníků je rozmanitá a vědci mají za to, že jsou víceméně potravními generalisty, kteří se uživí jak u hladiny, tak u dna, a na otevřeném moři i v mělčích vodách. Jsou většinou poměrně zajímavě zbarvení; jejich šedavé tóny mohou mít perleťový nádech a na sobě mají skvrny, které změní barvu, pokud se ocitnou ve stresu. Jejich pohyb v teplejších vodách je daný faktem, že jim teplota vody pod 10 stupňů Celsia působí život ohrožující problémy. Přes zdánlivý hendikep v podobě chybějící ocasní ploutve měsíčník vyvine slušnou rychlost 0,4–0,7 m/s, což odpovídá lososovitým rybám. Za kořistí může ale krátkodobě „vystřelit“ i rychlostí 6,6 m/s.

Na druhou stranu, při hledání potravy tráví celkem dost času ve větších hloubkách, kde není takové teplo. Vyvinuli si proto strategii, jak se efektivně ohřát – doplavou k hladině, převrátí se na mohutný bok a sluní se. Po tomto „termálním dobití“ se zase mohou potopit do chladnějších hlubin. Tyto opalovací seance využívají také k tomu, aby nechali ptáky ozobat nepřeberné množství parazitů, kteří jejich velká těla napadají.

Jakého věku se měsíčníci dožívají a jak rychle rostou, se nepovedlo uspokojivě zjistit. Vědci mají za to, že dožití těchto rybích obrů se pohybuje okolo 20 let, a jeden exemplář museli vypustit z akvária v Monterey Bay v americké Kalifornii do volné přírody poté, co se během 14 měsíců vykrmil o 364 kilogramů – zkrátka svůj habitat o objemu skoro 4 milionů litrů přerostl.

Čtěte také: Objev bizarní ryby vyrazil vědcům dech. Vypadá jako oteklý nos, to jsme ještě neviděli, tvrdí

Když uvážíme, jak vypadají miminka měsíčníků, není divu, že rostou tak rychle – samice snese stovky milionů jiker, které jsou ale velké jen 0,13 milimetru. Potěr vypadá trochu jako vypasená devíticípá hvězda; vědci spekulují, že ostny, které mladí měsíčníci postupně ztrácejí, slouží jako obrana před predátory. Ti je trápí, dokud nedorostou – i na poměrně velkého jedince si troufnou kosatky, žraloci i lachtani hřivnatí.

Zdroj: Oceana, National Geographic, Sail World Cruising.

Video, které jste mohli minout: Přežili genocidu, mají však nového nepřítele. Bizoni přicházejí o půl litru krve denně.