13 úžasných novinek o žralocích za rok 2013

Čím dál víc se ukazuje, že žraloci jsou ještě dokonalejší, než se zdálo. A také mnohem chytřejší, přizpůsobivější a prostě zajímavější. Ale bohužel také stále ohroženější…

Objevů, které se ve žraločím světě podařily, je opravdu moře – a jeden je zajímavější než druhý:

13) Dvouhlavý žralok

U pobřeží Floridy byla chycená samice žraloka bělavého. V jejím těle bylo objeveno embryo dvouhlavého žraloka tohoto druhu. Mládě by se mohlo narodit, ale samozřejmě by nepřežilo. Je to úplně poprvé, co mořští biologové něco takového pozorovali.

12) Tažní žraloci

Vědci dokázali, že žraloci citronoví se vracejí na místa, kde se sami narodili. Dělají to proto, aby tam sami zplodili potomstvo. Podařilo se to prokázat biologům ze slavné laboratoře SharkLab na Bimini na základě 20 let dlouhého výzkumu. Toto chování také u žraloků bylo doloženo úplně poprvé.

11) Migrující žraloci

Žraloci dlouhoploutví zase podle loňských výzkumů tráví stále více času ve vodách, kde jsou chránění. Hodně času sice žijí na migracích, ale nejvíc u Baham, kde je jejich lov zakázán…

10) Žraloci používají světelné meče

Existence hlubokomořských žraloků byla až donedávna záhadou i pro mořské biology. Teď se však i o nich dozvídáme čím dál víc. Tak třeba vloni se podařilo prokázat, že některé druhy mají bioluminiscenční orgány umístěné na ostrých trnech, které ve věčné tmě oceánského dna výrazně září. Proč? Aby toto světlo odradilo silnější predátory. Signalizuje: „Nežer mě, bodneš se!“

9) Nový druh kladivouna

Pomocí testů DNA se podařilo objevit doposud neznámý druh žraloka kladivouna. Doposud si vědci mysleli, že jde jen o normálního kladivouna, teď se však ukázalo, že má velké množství odlišných znaků.

8) Žraloci se učí

Pozorování mláďat žraloků citronových ukázalo, že tento druh paryby se dokáže učit. Žraloci pozorují ostatní ryby i příslušníky vlastního druhu a některé činnosti pak napodobují. Tak vysokou inteligenci od žraloků čekal jen málokterý vědec.

7) Žraločí embrya cítí predátory „venku“

Žraločí embrya jsou schopná vycítit nepřítele „venku“. Využívají k tomu zvláštní orgány zachycující změny elektromagnetického pole. Když žraloče predátora vycítí, přestane se pohybovat – a snaží se vypadat nenápadně. Vědci by tohoto jevu teď rádi využili pro výrobu účinného repelentu proti žralokům…

6) Žraloci píseční se požírají už v děloze

Že se mláďata žraloka písečného požírají navzájem už v matčině lůně, se ví už nějakou dobu. Vloni se podařilo zjistit, proč. Žraloci to nečiní z hladu; jen se tak snaží, aby potomstvo bylo geneticky co nejdokonalejší.

5) Ocas jako nunčaky

Žraloci liščí jsou dobře rozeznatelní podle dlouhých ocasních ploutví. Biologové zjistili, že je žraloci využívají jako japonskou zbraň nunčak. Ocasem dokážou udeřit tak silně, že omráčí ryby kolem sebe, které pak snadno sežerou.

4) Žraločí artefakty

Zajímavé spojení historie, archeologie, mořské biologie a ekologie: vědci studovali zbraně vyrobené ze žraločích zubů. Podařilo se jim podle toho rekonstruovat, jak byly kdysi v minulosti rozšířené různé žraločí druhy – a pak to porovnat se současným stavem. Výsledky jsou to ovšem dost smutné…

3) Žralok-ekolog

Ekologové se zase zaměřili na studium žraločích populací na korálovém útesu. Zjistili, že žralok jako vrcholový predátor má zcela zásadní vliv na celý ekosystém. Když vymizí žralok, má to na celý útes drtivé účinky. A protože žraloků kvůli nadměrnému lovu rychle ubývá, není to pro budoucnost korálových ekosystémů vůbec dobré.

2) Žraločí párty

Žraloci obrovští se jednou ročně setkávají na něčem, co by se dalo nazvat „žraločím večírkem“. Migrují na taková setkání přes půlku planety…

1) Jak vymírají žraloci

Poprvé vznikla také studie, která komplexně mapuje, jakým způsobem žraloci nejčastěji umírají, kolik jich umírá a jak rychle se jejich populace obnovují. Tuto práci už využívají ochranáři, aby prolobovali zákony, které budou žraloky lépe chránit před lidmi...