Masakr žraloků: vyřešil se už problém v Číně sám?

Továrna na žraločí ploutve Zdroj: Paul Hilton

Žraloci se oceány proháněli dávno předtím, než po Zemi chodili dinosauři. Ale jejich vláda nad světovými moři je u konce – nahradil je jiný predátor. Člověk.

Lidstvo průmyslově loví jen pouhých 60 let. Ale stačilo to bohatě k tomu, abychom spoustu druhů žraloků přivedli skoro k vyhubení. Celkem 30 procent známých druhů žraloků je dnes na hranici vymření. Může za to především lov žraloků kvůli jejich ploutvím.

Každoročně kvůli tomuto byznysu zemře asi 73 milionů žraloků. Většina ploutví putuje do Asie, především do Číny. Dělá se z nich polévka proslulá svou výjimečnou chutí. Není základem jídelníčku pro své vlastnosti, ale jen proto, že je slavná a chutná. Kdyby se přestala připravovat, tak by nikdo nezemřel hlady – trpěly by jen mlsné jazýčky.

Protože žralokům trvá poměrně dlouho, než dorostou do dospělosti, trvá mnoho let, než se doplní jejich počet, když jsou vylovení. Další příčinou jejich úbytku je to, že nejvíc ze všech živočišných druhů v oceánu trpí lovem ostatních ryb. Jakožto vrcholoví predátoři jsou extrémně citliví na narušení ekosystémů.

Nové údaje o spotřebě žraločích ploutví, které přišly v září z Číny, ale naznačují, že se situace výrazně zlepšila. Oficiální čísla, která vydala čínská vláda, říkají, že dovoz žraločích ploutví poklesl oproti minulému roku o 70 procent. Ne že bychom věřili oficiálním čínským údajům, ale tento trend naznačují i nezávislé organizace.

Kdo věří Číně?

Také informace od restauratérů z Hongkongu říkají, že spotřeba ploutví poklesla asi o čtvrtinu. To sice zdaleka není oněch 70 procent čínské vlády, ale i tak jde už o solidně velký trend. Podle analytiků se o to postarala především čínská vláda. Jak? Žraločí ploutve se totiž až do letoška masově podávaly na večírcích a oslavách pro čínské úředníky. A při velikosti „armády“ čínských byrokratů, které tato obří země živí, jde už o takové počty, že omezení má svůj viditelný vliv.

Nový fenomén: Momentky se žraloky

Právě snížení počtu požíraných ploutví čínskými úředníky mělo zřejmě až padesátiprocentní vliv na snížení počtu zabitých žraloků. Otázkou je, zda už není pozdě… Zdá se ale, že se mění i mentalita a postoj obyčejných Číňanů, kteří konečně začínají chápat, že jejich kulinární koníček není tak úplně v pořádku. Hvězdou kampaně proti zabíjení žraloků a tradiční pochoutce se stal jeden z nejslavnějších Číňanů současnosti – bývalý basketbalista Jao Ming.

Tento 229 centimetrů vysoký sportovec se stal tváří hongkongské kampaně, která se snaží lidem vtlouci do hlavy, že žraloci mají v přírodě svou cenu. Řada čínských dovozců ploutví ale už protestuje. Samozřejmě ne proti tomu, že jim klesá zisk, ale stěžují si, že kvůli tomuto zákazu zchudne spousta již tak nemajetných rybářů v Indii nebo Malajsii.