VIDEO: Arktida zajímá jen vědce a vojáky. Jak dnes vypadá Severozápadní průjezd uvidíte na Prima PLAY

Severozápadní cesta, tedy průliv mezi Atlantským a Tichým oceánem, byla kýženým cílem mnoha objevitelských výprav. Objevitele a vědce ale rychle následovali vojáci. Ti jediní totiž dokázali hlavně v období studené války pro Arktidu najít smysluplné využití. Radarové stanice táhnoucí se od Aljašky po Grónsko jsou dnes většinou opuštěné. O tom, jak to v obávaných vodách kanadského arktického souostroví vypadá nyní, se více dozvíte v dokumentu Polární moře na Prima PLAY.

Drsné podnebí Arktidy, labyrint kanadských ostrovů a nevypočitatelný led způsobily, že Severozápadním průjezdem poprvé proplul až v letech 1903–1906 Roald Amundsen na lodi Gjöa. Dvakrát přitom musel přezimovat, a přestože spolehlivě prokázal, že hledaná vodní cesta existuje, zároveň se utvrdil v tom, že je prakticky nevyužitelná.

Přinejmenším deset velkých expedic se o to samé pokoušelo v 19. století, všechny ale ztroskotaly. Osud jedné z nich, výpravy Johna Franklina z roku 1945, vyvolal velký zájem veřejnosti – expedice beze stopy zmizela a pátrání po jejích dvou lodích Erebus a Terror zaměstnávalo fantazii dlouhá desetiletí. Vrak Terroru objevili Kanaďané teprve letos v září.

USA demontují radarové stanice

Blízkost území někdejšího Sovětského svazu učinily ve druhé polovině minulého století z Arktidy ideální místo pro vybudování sítě radarových stanic první výstrahy, které měly varovat před leteckým nebo raketovým útokem na Kanadu nebo USA. Patřil mezi ně systém WACS (White Alice Communications Systém) na Aljašce, který zahrnoval 80 rádiových stanic zajišťujících spojení mezi odlehlými prvky a zařízeními letecké a protivzdušné obrany USA. Dnes je většina stanic demontovaná nebo opuštěná, jejich roli převzaly již před 20 lety satelity.

Dalším pohrobkem studené války v Arktidě je systém Distant Early Warning (DEW) Line táhnoucí se od Aljašky po Grónsko. Šlo o společný projekt USA a Kanady, kdy měly jednotlivé radarové stanice monitorovat vzdušný prostor Arktidy a varovat před sovětskými strategickými bombardéry. DEW Line byla páteří Severoamerického velitelství protivzdušné obrany sídlícího v Coloradu. Demontáž stanic z 50. let si vyžádala rozsáhlou operaci v hodnotě 600 milionů amerických dolarů, o něž se Kanada a Spojené státy přetahují dodnes.

Rusové se vracejí

Renesanci vojenského využití Arktidy naopak prožívají oblasti ruského Dálného severu. V letošním roce měla být obnovena největší ruská vojenská základna v Severním ledovém oceánu na ostrově Kotělnyj, který je největším z Novosibiřských ostrovů. Rusové se zde vylodili v roce 2014 (předchozí jednotky odešly v roce 1993) a od té doby základnu neustále rozšiřují.

Ledový dokument Polární moře sledujte na Prima PLAY.

(mih)