Hákové kříže na každém rohu: Proč v Indii nevadí svastiky?

Začněme vzhledem k již výše napsanému poněkud průhlednou hádankou. Víte jaké slovo v sanskrtu znamená štěstí? Ano, tím slovem je svastika.

Podle United States Holocaust Memorial Museum byl tvar zahnutého či rotujícího kříže použit už pradávno v neolitické Evropě. Kdoví, možná upomínal na pohyb nejdůležitějšího z nebeských těles – Slunce, což je nejčastější výklad, ale možná jsme jeho tehdejší význam zatím neodhalili. V Evropě se svastika uhnízdila natrvalo, ostatně své o tom věděl i Heinrich Schliemann, který hákový kříž objevil ve své vysněné Troji. Dnes je součástí náboženských symbolů hned v několika světových náboženstvích. Nejčastěji ho najdeme u hinduistů, ale nevyhnul se ani buddhistům či džinistům a o dávných „divošských“ staroevropských vírách ani nemluvě.

Pro jeho oblibu u hinduistů může evropský návštěvník Indie poněkud znejistět. Vidět se dá v hotelích, svatostáncích, na motorikšách i na barelech s jedlým olejem. „Je to symbol štěstí,“ odpovídá jednoduše vesničan v severní Indii, který právě svastikou ozdobil kůži své oblíbené kravky. Co je pro rodinu nejšťastnější událost? Další přírůstek. Kdo by se pak divil, že je v Indii malován na čela miminek? Tento původně otáčející se kříž se zalomenými rameny symbolizoval proud světla vznikající otáčením. Jeho zákaz je pro hinduisty stejně nepochopitelný, jako by byl zákaz kříže pro křesťany.

I tady by se totiž dalo argumentovat historickou paralelou, vždyť v rámci pokřesťanšťování divochů byly pod symbolikou kříže vybíjeny celé skupiny domorodců. Právě symbolikou křesťanského kříže argumentoval vrchní představitel Hindského fóra Ramesh Kallidai, když se ve Velké Británii spekulovalo o celoevropském zákazu zobrazování svastiky. Jak by k tomu hinduisté přišli? A to nemluvíme o historických nebo válečných filmech zabývající se obdobím druhé světové války. „Háknkrajc“ lze vidět i na sochách Buddhy, kterého by nikdo ani při největší snaze z nějaké genocidy nařknout nemohl.

Svastika na jediném místě, kde neměla co dělat

Když se roku 1920 stal hakenkreuz oficiálním symbolem NSDAP, začala se psát krvavá část historie tohoto znaku. Není bez zajímavosti, že nacistický hákový kříž se objevoval krom Sovětů snad na všech stranách fronty. Modrý hákový kříž zdobil ocasní plochy finských letounů, červený lotyšských a do roku 1930 byl i znakem 45. pěší divize americké armády. Dnes ramena pěšáků z této divize zdobí orel. Podklad, tedy červený nakoso postavený čtverec, ale zůstal.

Adolf Hitler tím, jak hledal symbol, jež jeho „vyvolené“ propojí s Árijci, udělal svastice extrémně medvědí službu. Dnes v našem právním řádu může člověk „nafasovat“ za šíření tohoto symbolu trest odnětí svobody na jeden až pět let. Za co? Za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Zvláštní je, že kromě Austrálie se tvar zalomeného kříže používal na všech trvale obydlených kontinentech a způsob jeho dávnověkého šíření zadává příčinu k různým spekulacím. Mezi nimi nechybí ani teorie Atlantidy, odkud by se hypoteticky mohl znak šířit všemi směry. A otázka na závěr: co myslíe, má svastika svůj vlastní facebookový profil?

Text a foto: Topi Pigula