Jediný, kdo nehajloval. Příběh opravdového hrdiny
„Dělali to všichni,“ – tak zní častý argument těch, kdo jdou rádi s proudem. Příběh Augusta Landmessera ukazuje, že je to opravdu jen výmluva.
Stalo se to roku 1936 v Hamburku. Obrovský dav lidí se zde shromáždil, aby oslavil spuštění na vodu nové válečné lodi. Stovky, možná tisíce Němců zvedly pravici – a hajlovaly. Tato událost byla vyfocena několika reportéry – ale až po letech si kdosi všiml, že jeden jediný muž pravou ruku nezvedl…
Dlouho se nevědělo, kdo by tím mužem mohl být. Až roku 1991 se ukázala jeho totožnost a současně vyšel na svět příběh tohoto statečného muže. Šlo o dělníka Augusta Landmessera – a k tomu, aby ruku k nacistickému pozdravu nezvedl, měl moc dobrý důvod.
Landmesser byl úplně obyčejný Němec, jakých žily v předválečné Třetí říši miliony. Pracoval v loděnici Blohm a Voss, zřejmě se podílel i na stavbě výše zmíněné vojenské lodi Horst Wessel. A byl členem NSDAP. Od většiny svých vrstevníků se lišil v jediném: zamiloval se do židovské dívky a nestyděl se za to.
Láska a válka
Jmenovala se Irma Ecklerová a Landmesserovi se tento vztah rozhodně nevyplatil. Roku 1935 byl ze strany vyloučen – vztah se Židovkou byl pro jeho spolustraníky nepřijatelný. A jen několik týdnů poté, co mladí lidé uzavřeli sňatek, vstoupily v platnost Norimberské zákony, které vztahy Němců s Židy zakazovaly… Do toho se manželům narodila dcera. Právě v té době, 13. června 1936, došlo k oné slavné události v Hamburku. Landmesser musel být na režim opravdu hodně naštvaný, když si troufl jako jediný ve zfanatizovaném davu nehajlovat…
Podal by T. G. Masaryk ruku homosexuálovi?
Není dnes už jasné, jestli to bylo za nezvednutí pravice nebo za vztah s Židovkou (to druhé je ale pravděpodobnější), jisté ale je, že za znevažování rasy byl krátce poté odsouzen a dostal nepodmíněný trest. Odseděl si ho v koncentračním táboře Börgermoor. Z vězení byl dělník propuštěn roku 1941 – ale moc si nepomohl. Stejně jako ostatní Němci musel narukovat. Poslední zmínku o jeho osudu zaznamenali historici v říjnu roku 1944, tehdy zřejmě zemřel na frontě v Chorvatsku.
August Landmesser
Smrt si nevybírá
Podobně tragický byl i osud jeho Irmy. Tu gestapo nejprve drželo v policejním vězení, ale když tam porodila druhé dítě, také dceru, byla přesunuta postupně do několika koncentračních táborů, mimo jiné i do Ravensbrücku. Podle několika náznaků zemřela v koncentračním táboře Bernburg v únoru 1942…
Tajemná Osówka: Místo, kde měla vzniknout nacistická atomová puma
Malým zázrakem přežily obě děti. Za války sice putovaly mezi sirotčinci, koncentračními tábory, pěstouny a prarodiči, ale obě měly neskutečné štěstí. Ta starší, Ingrid, se po válce stala uznávanou fotografkou. O svém otci a jeho statečnosti neměla ani tušení – dokud náhodou neuviděla slavnou fotografii v novinách. Tehdy poznala v zarputilém muži, který jako jediný šel proti davu, svého tatínka – tak, jak si ho pamatovala z dětství. A protože měla podobnou povahu jako on, rozhodla se jeho příběh rekonstruovat.
Jak vidíte z tohoto článku, podařilo se jí to… Roku 1996 vydala celý příběh své rodiny v knize Die Vormundschaftsakte 1935–1958.