Největší nálet na Pardubice kryli ze vzduchu černošští letci na mustanzích
V srpnu 1944 zamířily nad protektorát Čechy a Morava stovky amerických bombardérů. Cílem byly rafinerie v Pardubicích a Kolíně a také pardubické letiště.
Celkem 346 tun bomb svrhly 24. srpna 1944 krátce po poledni americké bombardéry na letiště v Pardubicích. Američanům se podařilo zničit dva hangáry i sklad paliva a silně poškodit celou letištní plochu, na které v plamenech skončilo i 18 stíhaček Focke-Wulf Fw 190. Němci ale nebyli úplně bezzubí – nad letištěm došlo k leteckým soubojům mezi jejich letadly, kterým se podařilo vzlétnout, a stíhacím doprovodem bombardérů. Ten tvořili hlavně slavní „letci z Tuskagee“ – černošští piloti na mustanzích P-51.
P-51 Mustang Zdroj: Wikimedia Commons
Šlo o nejtěžší nálet na Pardubice a okolí za celou dobu druhé světové války. Bombardéry startující v jižní Itálii totiž současně útočily na místní rafinerii Fanto Werke (dnešní Paramo), cukrovar a nádraží.
Škody byly mimořádné. Jak uvádějí internetové stránky o historii Pardubického letiště, bylo při náletu vedle zamýšlených vojenských a výrobních cílů zničeno i 83 domů a dalších 693 poškozeno. Nálet si vyžádal nejméně 213 obětí (včetně 19 německých vojáků na letišti a 11 německých civilistů – říšských státních příslušníků), 286 raněných (z toho 110 vojáků), další 3 osoby zůstaly nezvěstné a zřejmě až 1406 lidí zůstalo bez přístřeší.
Němci byli před blížícími se bombardéry varováni a část letadel z Pardubického letiště odklidili do bezpečí. Nicméně nejméně 16 německých stíhačů zůstalo ve vzduchu a pustilo se do útočících letadel. Podle různých zdrojů bylo několik fockewulfů sestřeleno, jeden z nich zcela jistě Charlesem F. McGeem, pozdějším plukovníkem letectva USA.
Pardubické Letiště se podařilo uvést do provozu během šesti dnů, ale ještě po celý podzim docházelo díky ne zcela rovné dráze k občasným nehodám při startech nebo přistáních letadel.
Letci z Tuskagee
Piloti americké 332. bojové skupiny rozhodně vzbuzovali pozornost. Tato jednotka byla složena výhradně z Afroameričanů a podle místa jejich výcviku se jim přezdívalo Tuskegee Air men (letci z Tuskegee). Létali především na strojích P-40, P-47 a P-51, poznat se dali i podle červeného ocasu letadla. Do uzavření základny v roce 1949 dokončilo v Tuskegee výcvik celkem 1030 černošských pilotů.
Během 1578 uskutečněných bojových misí letci z Tuskegee sestřelili 112 nepřátelských letadel včetně dvou proudových Messerschmitt Me 262 dalších 150 zničili na zemi. Jejich významným úkolem bylo doprovázet bombardéry, což učinili při 179 misích. Přitom "ztratili" jen 27 bombardérů.
(mih)