Jupiter nasává komety, a chrání tak Zemi, bez něj by tu byla každých 50 let apokalypsa

V červenci 1994 rozpadlá kometa Shoemaker-Levy 9 formálně označovaná jako D/1993 F2 zahájila svou osudnou, konečnou cestu k Jupiteru. Místo jedné komety tu bylo přinejmenším 20 komet a všechny se střetly se s Jupiterem v rychlosti 225 000 km/h. Dalekohledy na Zemi zachytily zářící oblak šířící se daleko do vesmíru, zanechávající za sebou na povrchu Jupitera temné pohmožděniny o velikosti Země. Něco podobného se stalo i v roce 2009. Bez Jupitera by Země byla převálcovaná kometou možná tak každých padesát let. Nebýt Jupitera, nebyl by život na Zemi možný.

Jupiter sám je jako miniaturní sluneční soustava

Jupiter je svět tak ohromný, že by dokázal pohltit všechny planety a měsíce sluneční soustavy a pořád by tam ještě bylo dost místa. Kdybyste pohnuli Zemí, mohli byste ji vložit do Velké rudé skvrny, což je jeho největší bouře. Podobných skvrn o velikosti Země je tam několik.

Do Jupitera by se vešla tisícovka Zemí. Je obrovský a přesto ne moc hustý. Téměř výhradně ho tvoří vodík a helium. Na tak obrovskou měkkou masu se však velmi dobře pohybuje. Jupiter se otáčí tak závratnou rychlostí, že v oblasti rovníku dochází k jeho vyboulení. Rotuje tak rychle, že den tu trvá necelých deset hodin, což je nejkratší den ze všech planet.

Jupiter sám je jako miniaturní sluneční soustava. Má 62 měsíců, čtyři z nich – Io, Europa, Kalisto a Ganymedes – opravdu velké a jasné, ostatní velmi malé a nevýrazné. Každý jeho měsíc je ale úplně jiný.

Zemi byste obřím tryskovým letadlem obletěli za necelé dva dny. Zkuste to u obřího Jupitera a budete ve vzduchu tři týdny a padesátkrát budete doplňovat palivo. Ovšem jen za letu – Jupiter nemá žádný povrch, takže není kde přistát. Když například k Jupiteru vyšlete radarový signál, vrátí se vám zpátky čtyři malé záblesky. Jupiterovy měsíce můžeme studovat pomocí radaru. Ale on sám jako by tam nebyl. Kdybyste měli radarové oči, uvažovali byste, kolem čeho ty měsíce vlastně obíhají.

První sondou, která pracovala na oběžné dráze Jupitera, bylo Galileo. Sonda vypuštěná z raketoplánu opustila Zemi v roce 1989 a vydala se na pouť v délce čtrnácti let. Před sebou měla 400 milionů kilometrů a první tři roky nabírala v nejbližším okolí potřebnou rychlost k tomu, aby tak velkou vzdálenost zvládla.

Tajemství Velké rudé skvrny

Jupiter je snem každého meteorologa. Běsnící proudy ženou nejrůznější oblačné pásy opačnými směry rychlostí čtyři sta osmdesát kilometrů za hodinu. Blesky desetkrát silnější než na Zemi. Kroupy až o velikosti fotbalových míčů. A největší bouře ve Sluneční soustavě – známá Velká rudá skvrna.

Jupiterovo rudé znamínko krásy je hádankou od roku 1964, kdy bylo objeveno. Bouře se táhne do výše osmi kilometrů a zuří nejméně 300 let. Jednou z nejméně příjemných otázek, kterou může školák položit astronomovi, je, proč je rudá skvrna rudá. Teorií je několik: může to být způsobeno sloučeninami síry, malým množstvím fosforu. Popravdě řečeno ale vědci dosud do tajemství barev Jupitera zatím nepronikli, přestože to byla jedna z prvních věcí, které si astronomové před několika sty lety všimli.

Atmosféru Jupitera zkoumala menší sonda, která se oddělila od mateřské sondy Galileo. Tato sonda vstoupila do atmosféry Jupitera 7. prosince 1995 rychlostí 162 000 km/h a její let trval jen několik minut, než se přístroje roztavily. Sonda přitom vpadla do jakési chemické továrny – mraky na Jupiteru jsou tvořeny amoniakem (NH3) a sulfanem (H2S), přičemž dole je voda. Jako obří kumulonymby jsou tato hluboká vodní mračna zdrojem divokých Jupiterových blesků. Začíná tu být horko a tlak roste.

Pak mraky končí. Asi 160 km pod horním okrajem mraků jsme ztratili se sondou kontakt. Jen několik hodin po přerušení kontaktu sonda sestoupila do části atmosféry, v níž by se samotný materiál sondy začal vypařovat. Jakkoli ale byl tento sestup hrdinský, sonda pronikla pouze první vnější slupkou Jupitera.

Od roku 2016 zkoumá Jupiter další americká sonda Juno, která bude na sestupovou dráhu do atmosféry Jupiteru navedena v červenci 2021.

Tajemství Jupitera a jeho měsíců můžete prozkoumat hned ve dvojici dokumentů dnes večer na prima ZOOM. Ve 22.10 obrací svou pozornost k Jupiteru dokumentární série Planety: Nové obzory a hned poté ve 23.20 je Jupiter tématem čtvrté části dokumentární série Tajemství vesmíru.

(mih)