Britská vláda by se v případě jaderné války ukryla pod hradem v Doveru

Křídové útesy pod hradem v Doveru ukrývají největší protiatomový kryt v Británii Zdroj: istockphoto.com/LisaValder

Hrad Dover chránil po 2000 let Anglii před útokem z pevniny. Pokud by vypukl jaderný Armageddon, řídila by odsud britská vláda celou Británii.

Tunely budované po staletí pod hradem v Doveru se měly stát jedním z poslední útočišť britské vlády a generality v případě jaderného útoku. V roce 1968 bylo 45 metrů pod povrchem upraveno sedm koridorů a 30 místností tak, aby při jaderném útoku poskytly úkryt 300 vládním a vojenským pracovníkům. Součástí krytu je i vysílací studio BBC. Dodnes tyto prostory podléhají přísnému utajení.

hrad v Doveru Zdroj: Wikimedia Commons

Navzdory dostatečnému množství zásob a filtračním a ventilačním systémům zde panovaly spartánské a poněkud klaustrofobické podmínky. V případě jaderného Armageddonu to ale bylo praktické řešení, které mohlo britskou elitu uchránit od nejhoršího. V krytu je dokonce vysílací studio rozhlasové stanice BBC – v případě jaderné katastrofy mělo pokyn hrát „jednoduchou a veselou hudbu“, aby lidé neklesali na mysli.

Byl tu však problém. V 70. letech minulého století se ukázalo, že i když křídová hornina dokázala odradit Napoleona i Hitlera od invaze, kvůli její propustnosti by radioaktivní dešťová voda z jaderné katastrofy na povrchu nakonec prosákla do bunkru.

Dover – s pevninou na dohled

Hrad Dover se nachází na křídovém útesu vysoko nad mořem. V jeho přes 2000 let trvající historii se vždy projevoval nepopiratelný fakt, který věděli Sasové, Římané, Francouzi ve středověku a později i Napoleon a Hitler – a sice, že nejkratší cesta přes lamanšský průliv vede právě do Doveru. Těch 34 kilometrů plavci zvládnou za 10 hodin, lodí je to ještě rychlejší. A proto je to nebezpečné. Dover vždy byl a je i dnes klíčem k Anglii. Proto ho musel chránit jeden z nejpozoruhodnějších hradů v Británii.

Vnitřní citadela hradu v Doveru Zdroj: redakce Prima Zoom

Jeho součástí jsou 1600 metrů dlouhé hradby a mohutná kamenná tvrz. Dover začal mít strategický význam v době Římanů. V 1. století našeho letopočtu se právě zde vylodil Julius Caesar se svými legiemi. Římané tehdy na kopci nad místem vylodění vybudovali kamenný maják, faros, který měl navádět římské galéry ke břehu. Existuje dodnes.

Když Vilém Dobyvatel o 1000 let později napadl Anglii a zpustošil místní saskou pevnost, rychle pochopil, jak je Dover důležitý a nařídil jej co nejrychleji zrenovovat. Vlastní kamennou pevnost, jež se dochovala dodnes, vystavěl Vilémův pravnuk Jindřich II. na konci 12. století. Impozantní hradby se 14 věžemi tak chrání jednu z nejpůsobivějších vnitřních bašt, jaké kdy byly postaveny.

(mih)