VIDEO: Bobři se vracejí – a s nimi i hrady, hráze a povodně. Sledujte na Prima PLAY

V mokřadech západní Evropy se objevují neklamné známky toho, že se krajinný architekt zvířecí říše, bobr evropský (Castor fiber), vrací na místo činu. Pokácené stromy, ohlodané větve, výstavné bobří hrady a hráze na vodních tocích jsou v posledních 25 letech stále častěji k vidění od Nizozemska přes Německo po Polsko. Bobr je dnes přísně chráněný, jeho činnost ale způsobuje nemalé škody. Jak žije bobří rodinka v blízkosti nizozemského Rotterdamu můžete vidět v dokumentu Návrat evropské divočiny na Prima PLAY.

Bobři nahlodají strom často jen z části a jeho pokácení nechají na přírodě. V noci pak ostrými zuby porcují větve z koruny stromu na menší části. Bobři evropští často setrvají po celý život ve stejném teritoriu s jediným partnerem. Pouze když jeden z páru zemře, hledá si přeživší náhradu.

Bobři váží až 30 kilogramů a dech zadrží i na 15 minut, takže mohou dobře plavat a krmit se pod vrstvou ledu. Mnohdy drsné evropské klima pro ně není žádnou překážkou. V minulosti se bobři lovili na jídlo a především kvůli kožešinám.

Věda a technika

Může bobr za globální oteplování?

Bobři byli v Čechách vyhubeni hned dvakrát

Poslední divoce žijící bobr byl v českých zemích uloven v roce 1730 v Grygově u Olomouce. Jak uvádějí Jan a Dominik Andreskovi (časopis Vesmír, listopad 2014), o jeho umělý chov a později i návrat do přírody se ale vzápětí pokusili Schwarzenbergové. V roce 1773 byl jeden pár bobrů dovezen z Polska do Červeného Dvora (panství Český Krumlov), kde se úspěšně rozmnožil až na 28 jedinců v roce 1805. Bobři pak byli vysazeni i na panství Třeboň a při velké povodni v roce 1930 se stopy po jejich činnosti objevily dokonce i na vltavských ostrovech uprostřed Prahy.

Bobři ale působili značné škody na jihočeských hrázích a kanálech, takže roku 1833 se začali opět střílet. Poslední bobr z této obnovené populace pak byl chycen na Nežárce v roce 1876. Trvalo dalších zhruba 100 let, než se bobři začali na území Československa vracet. První jedinci k nám zabloudili z Rakouska proti proudu Moravy v 70. letech, pravidelněji se začali objevovat v polovině let 80. Z povodí Dunaje se také bobři začali šířit do Českého lesa (1990). Roku 1991 byli bobři vysazení v Litovelském Pomoraví, proti Labi doputovali do Hřenska v roce 1992. V roce 2014 odhadovali Jan a Dominik Andreskovi aktuální stav bobrů v česku na 4–5 tisíc jedinců s 10procentním ročním přírůstkem.

Dokument Návrat evropské divočiny sledujte na Prima PLAY.

(mih)