Oceán se dusí. Množství rozpuštěného kyslíku v oceánech povážlivě klesá

Nejprve základní lekce: čím teplejší klima, tím teplejší voda v mořích. Teplá voda obsahuje méně kyslíku. A když chybí kyslík, začíná chybět život v podobě, v jaké ho známe. V roce 2011 došlo k masivnímu úhynu ryb v Redondo Beach v Kalifornii. Příčina? Udusily se. V malém to známe v extrémních letních vedrech i z našich rybníků.

GO2NE

Když hrozí nebezpečí celosvětového rozsahu, bývá dobrou lidskou tradicí vytvořit nějakou komisi, která bude daný fenomén studovat. Totéž platí i v tomto případě – pod UNESCO vznikla mezinárodní komise Global Ocean Oxygen Network, která definovala největší rizika vyplývající z ubývajícího oceánického kyslíku. Mimo jiné tam patří změny mořského chemismu, snížená produkce ryb (což bude mít přímý ekonomický dopad na země závislé na rybolovu), změna biochemických cyklů a potravních řetězců, kvůli hypoxii a živinám uvolněným ze dna se očekává rozvoj vodního květu v Baltu… V praxi to znamená svolávání konferencí a pracovních schůzek, sledování stavu, psaní studií, vytváření strategií a odhadů pro budoucí vývoj, což má sloužit politikům jako podklad pro rozhodování.

Hrozby, které ohrožují podmořský svět, sledujte v unikátním dokumentu BBC Modrá planeta II každou sobotu ve 20.00 na Prima ZOOM.

Oceanická hypoxie

Voda s nízkým obsahem kyslíku – méně než 2 miligramy kyslíku na litr – se nazývá hypoxickou, což je termín známý z medicíny. Hypoxie je souhrnný název pro nedostatek kyslíku v těle nebo jednotlivých tkáních, přičemž za „tělo“ je v tomto případě světový oceán a množství hypoxické vody, tedy vody, v níž je rozpuštěno kolem 1,6 ml kyslíku na litr, vědci odhadují na 60,4, milionu kilometrů krychlových. Server IFL Science toto množství přirovnává k 58 miliardám Empire State Buildings, což je 103patrová budova zdobící New York.

Žádná varianta není příznivá

„Vědci použili modely změny klimatu, aby prozkoumali budoucí scénáře změn v oceánu. Zahrnuli do nich teploty, pH, kyslík a biologickou produkce. Navzdory velmi různým předpokladům v modelech a různým scénářům, od "současného stavu" až po velmi výrazné zmírnění emisí CO2, se ukazuje, že hladina kyslíku v příštím století klesne v rozmezí 1,8 % až 3,45 %. A důvodem změna klimatu. Dokonce i za nejpříznivějších okolností má voda mnohem méně kyslíku než vzduch, takže organismy musí pracovat výrazně tvrději, aby z vody získaly kyslík potřebný pro metabolismus. Experimenty ukázaly, že snížené množství kyslíku výrazně omezuje metabolismus ryb, což má nepříznivý dopad na jejich růst,“ píše Karin Limburg ze State University of New York College of Environmental Science and Forestry

Počátky oceánické hypoxie se dají vysledovat od roku 1960 a první studie zaměřené na toto téma sledovaly ubývající kyslík v moři, které je na první pohled „chladné“ – na Baltu.

Na první pohled to může vypadat, že se to nás, coby občany země, která nemá moře, problém moc netýká. Jenže ať chceme nebo ne, jedná se o problém skutečně s globálními dopady, který znamená mnohem více rizik, než jen dražší „rybí prsty“ v supermarketu.

Text: Topi Pigula