10 faktů, které možná ještě nevíte o spánku a vypadají jako bizarnosti

V našem kraji dlouhé zimní večery a noci ke spánku vybízejí více, než v jiných obdobích. Než usnete, přečtěte si několik zajímavostí, spojených nejen se spánkem lidským.

Fakta, která možná ještě nevíte o svém spánku, prozrazují pozoruhodné vědecké studie. Některé závěry zní až úsměvně, ale představte si, že by se něco z následujících odhalení dělo vám.

1. Diagnóza: Sex ve spánku

Během dosažení spánkové fáze REM, ve které obvykle sníme, je tělo běžného člověka znehybněno. U poruchy spánkového sexu je tomu ale jinak. Člověku v pohybu nic nebrání a může plně uskutečnit, co se mu zdá. Když se vám zdá o sexu, máte sex. To ilustroval doktor Peter Buchanan z nemocnice Royal Alfred Hospital v Sydney na případu své pacientky.

Úspěšná žena středního věku se stálým partnerem utíkala ve spánku z domu a pod širým nebem souložila s cizími muži. Její manžel zatím spal doma. Zmiňovaná žena o svých sexuálních dobrodružstvích nevěděla. Z popisu svědků i manžela, který na to přišel, se žena hroutila. Jak uvedl doktor Buchanan, nejedná se o náměsíčnost. Testy u jeho klientky prokázaly sex ve spánku, poruchu spánku, označovanou za REM poruchu chování. Diagnóza sex ve spánku znamená, že o čem se postiženému zdá, je součástí jeho reality a podle toho se chová. A to platí nejen o snění o sexu.

2. Společný spánek se ženou oslabuje mužský mozek?

Přesně to odhalila jina, dva roky stará studie profesora Gerharda Kloetcha, kterou spolu s kolegy provedl na vídeňské univerzitě. Testů podrobili osm nesezdaných bezdětných párů ve věku mezi dvaceti a třiceti lety. Nechali je deset nocí spát odloučeně, přičemž monitorovali jejich spánek a dobu, kterou věnovali odpočinku. Ráno pozorovaní skládali jednoduché testy inteligence a zkoušky, při nichž výzkumníci měřily úroveň jejich stresových hormonů. Muži sice tvrdili, že se jim lépe spí s partnerkou, ale testy skládané po nocích v osamocené loži ukázaly, že dosáhli lepších výsledků, než když spali s partnerkou. "Z ohledem na dějiny je patrné, že spolu lidé nemají spát v jedné posteli,“ doplnil k výsledkům studie odborník na spánek z University of Surrey doktor Neil Stanley. Společný spánek dokonce označil za „dost bizarní“. „Sdílet postel s někým, kdo produkuje různé zvuky, s někým, kdo vám bere peřinu, to prostě není rozumné.“

3. Lidé se prospali k inteligenci

Co dalšího možná ještě nevíte o svém spánku prozrazuje jiná vědecká studie. Hluboký spánek byl pro vývoj lidstva klíčový! Hlásá přímo další výzkum.

Vše začalo před miliony lety, když se předchůdci moderního člověka začali od jiných primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla, rozvinuli jemnou motoriku prstů a vyvinul se jim obrovský mozek. Raní lidé si zřejmě osvojili i jednu méně očividnou, ale neméně důležitou výhodu - specifický spánkový model. David Samson z Dukovy univerzity v odborném magazínu Evolutionary Anthropology společně s evolučním biologem Charlesem Nunnem konstatoval, že lidský spánek je výjimečně krátký a hluboký. Právě to mohlo přispět k rozvoji výkonné lidské mysli.

Délka spánku člověka vs. délka spánku u primátů

Podle zprávy ČTK ve své studii Samson s Nunnem spojili informace z výzkumů 19 dalších druhů primátů. Zjistili tak velké rozdíly v délce zvířecího spánku. Například makiové, jedni z nejmenších primátů, dřímají sedmnáct hodin denně, zatímco lidé spí zhruba sedm hodin. "Nejméně ze všech primátů na planetě," dodal Samson.

4. Logika spánku

Samson s Nunnem také zjistili, že doba strávená spaním se u druhů primátů obecně shoduje s jejich fyzickou velikostí a také s dalšími faktory, jako je průměrný počet primátů ve skupině. Jedinou velkou výjimkou je člověk. Spíme totiž znatelně méně, než by se v porovnání s poznatky o jiných primátech dalo očekávat. Během spánku čas od času upadáme do REM fáze a sníme. V této fází trávíme asi 22 proces spánku, což je největší podíl mezi všemi primáty. Řada výzkumů považuje REM fázi za prospěšnou pro mozek. Mnozí vědci tvrdí, že uklízí myšlenkové smetí, další zase prohlašují, že převádí naše nové vzpomínky a prožitky do dlouhodobé paměti.

David Samson z Dukovy univerzity spolu s evolučním biologem Charlesem Nunnem uvádí v odborném magazínu Evolutionary Anthropology, že lidský spánek je výjimečně krátký a hluboký, což mohlo přispět k rozvoji výkonné lidské mysli.

5. První postel předchůdce člověka? Na stromě

Pro naše opičí předchůdce nebylo lehké REM fázi dosáhnout. Spali na větvích a noci pro ně nebyly nijak snadné. Když se takto pokoušejí spát opice, tak je budí vítr, stromoví hadi či strkající se druhové. "Je to jako turistická třída v letadle," uvedl David Samson. Opice, jak se domnívá, musí odpočívat déle, aby se do REM dostala. Fosilní nálezy naznačují, že před 20 miliony let předchůdci lidí a další opice změnili spací návyky, protože se stali pro větve příliš velkými. V dnešní době žádný primát s hmotností přes 27 kilogramů nespí na větvi. Místo toho si šimpanzi, bonobové a jejich bratranci si každou noc na spaní staví z větví a dalšího materiálu plošinu. Raní lidští předchůdci podle Samsona pravděpodobně spali na stromech až do doby před dvěma miliony let. Asi před 1,8 milionem let noví hominidé jako člověk vzpřímený stromy opustili. "Myslím, že můžeme s jistotou říci, že člověk vzpřímený spal na zemi," řekl Samson. Raní lidé zřejmě spali okolo ohňů ve velkých tlupách, aby byli schopni odehnat predátory. Výsledkem podle Samsona a Nunna bylo to, že zvýšila šance na lepší noční spánek. Lidé tak dokázali dosáhnout hlubšího spánku a prožít delší dobu v REM fázi. Od té doby, co lidé rychleji dosáhnou REM fáze, potřebují ke spánku kratší dobu než všichni ostatní primáti. Dostali tak denně navíc několik hodin, které mohli věnovat výrobě nových nástrojů či sdílení zážitků a příběhů.

V souvislosti se spaním ve volné přírodě existuje i řada mýtů. Jak je to například s obavami, že jíme ve spánku pavouky, nebo že nám něco zaleze do ucha?

6. Nejdéle spí...

Obecně platí, že jednotlivé druhy se liší délkou spánku i jeho rozložením. Mnoho jich spí stejně jako člověk v kuse, u celé řady pak probíhá polyfázický spánek, tedy střídání krátké epizody spánku a bdění. Zástupcem této skupiny je například potkan. Obdobnou dobu spánku dospělého člověka nalezneme u savce fyziologicky nám nejpodobnějšího. U prasete.

Nejdelší REM fázi spánku zažívá ptakopysk. Jestli má sny, pak se mu zdají osm hodin ze čtrnáctihodinového spánku.

7. Spánek jen polovinou mozku

Vodní savci, jako jsou delfíni či tuleni, zvládají spát polovinu mozku. Tou druhou při tom zůstávají v bdělém stavu, což jim umožňuje kontrolovat dýchání. Delfíni často spí v páru a přitom společně bok po boku plavou. Rorýs obecný umí „na polovinu mozku“ spát a při tom letět.

O spánku se mluví i ve spojení s rybami. Mluvit můžeme ale spíše o stavu klidu, při němž ryby nezavírají oči - nemají oční víčka.

8. Která matka umí zaspat porod?

Zimní spánek, neboli hibernace, medvědů, může být přerušen výjimečnou událostí. Tou bývá porod. První až tři měsíce života medvídě saje mléko matky, která dál spí. Jen po probuzení ze zimního spánku bývá lehčí až o 40 procent své váhy. Mimochodem víte, že spánek se skutečně dá využít k hubnutí i v případě člověka? I bez porodu, samozřejmě.

9. Sex počká do jara

Skokani maskovaní zase někdy nestihnou před upadnutím do zimního spánku dokončit páření. V kopulační pozici tam pár setrvá několik měsíců a započaté dílo dokončí až po probuzení.

10. I pilný mravenec si zdřímne

Teprve deset let víme jistě, že spí i mravenci. Tuto informaci zveřejnili vědci první studie o spánkovém režimu mravenců v časopise Journal of Insect Behavior. Podle ní mravenčí královny dokonce sní a spánek jim zabere až devět hodin denně času. Často se stává, že se tykadla královen za hlubokého spánku rozkmitají, což by mohlo být podle výzkumníků obdobou REM fáze spánku u obratlovců. To mravenčí dělnice spí přerušovaně. Za den podle výzkumu upadají do krátkého spánku až 250krát. Nikdy se tak nestane, že by mraveniště usnulo celé.