Může islám fungovat i ve střední Evropě?

Ano, řeč je o islámu, jehož radikální představitelé nahlas mluví o svých nesmělých cílech. Jak se má tedy zachovat Evropa dnes, aby následky pro naše potomky nebyly negativní a abychom si ponechali naše západní hodnoty?

Host Martiny Kociánové v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 byl opět Luděk Frýbort, publicista a spisovatel, který je už několik desetiletí doma v německém Hannoveru.

Martina: Skončili jsme ve chvíli, kdy jsme začali rozebírat podíl západu na proměně oblasti Blízkého Východu a severní Afriky v posledních letech. Mimochodem značně neblahé proměně. Zdá se, že se shodnete s panem Jochem, který v minulých dílech mluvil o tom, že naším omylem byl především vývoz evropských iluzí.

Luděk Frýbort: Ano, ale u nás to není iluze. U nás je to způsob myšlení, nebo dejme tomu životní způsob. Ovšem když to vyvezeme, tak je z toho paskvil. Já bych nemluvil o iluzi, ale o paskvilu potom.

Martina: Nicméně situace je taková, že do Evropy se dostal islám. Vy jste ve své knize popsal jeden z možných scénářů vývoje, jak ho vidíte vy. Ten scénář je drsný. Řekněte mi, co tedy dělat, aby ten scénář nebyl tak černý. Co by, podle vás, měla Evropa dělat?

Luděk Frýbort: Většina receptů, které čtu, jsou nepoužitelné.

Martina: Proč?

Luděk Frýbort: Protože jsou nereálné, nerealizovatelné. Například udělat nějakou kolonii, dejme tomu na území Libye zřídit středisko, kde by se podávaly žádosti o azyl. Na to se všichni vykašlou. Kolonizovat nějaká ta území a tam odtud vykonávat vládu, to je, myslím opravdu nerealizovatelné, aspoň ne trvale. A bylo by to realizovatelné, kdyby byla možnost nebo naděje ukázat jim výhody evropského způsobu myšlení, ale to se nepodaří.

Martina: Jste si tak jist, že se to nepodaří?

Luděk Frýbort: To by museli nechat islám. To nejde pod jednu peřinu.

Martina: Ale všichni stoupenci multikulturalismu říkali, že jde.

Luděk Frýbort: Multi-kulti tady je, toho už se nezbavíme. A bude to spíš pokračovat a sílit, protože i kdyby nebyl další příliv přistěhovalců, tak už jenom ten obrovský rozdíl mezi plodností těch dvou kultur způsobí, že jednou to tady bude půl na půl a pak to bude pokračovat ještě dál. Pokud mezi tím nedojde k nějaké příšerné katastrofě.

Já bych navrhoval přiznat se plně bez výhrad a bez relativizace ke své civilizační příslušnosti. Jsme lidé západu, stojíme za tím, jsme ochotni z toho vyvodit důsledky, nebudeme se pokořovat, nebudeme se omlouvat až do pokolení padesátého za domnělé nebo i skutečná pochybení. Například neustálé omlouvání za křižácké války, to byla epizoda, která se ve srovnání s muslimskou invazí týkala malého území.

My se pořád za něco stydíme, za něco omlouváme a za něco se tepeme. To je naprosto zbytečné, je to pokrytecké, k ničemu to nevede. My musíme získat znovu naše sebevědomí, které tady bývalo.

Martina: Vy říkáte znova nabýt důležitost západních hodnot, které stmelují naši civilizaci. Ale vidíte to reálně? Vidíte vůbec v nás ten potenciál?

Luděk Frýbort: Ano, ten potenciál bych viděl, jen by to naše intelektuální elity musely vzít za své. Což nepokládám tak zcela za vyloučené, neboť ještě nebyla zrušena demokracie. Já teda demokracii nepovažuju za flastr na všechny rány, ale přeci jenom je to určitý systém a dává člověku možnost volby.

Martina: Když jste zmínil demokracii, tak připomeňte ještě další západní hodnoty, ke kterým si myslíte, že bychom se měli vracet a měli bychom na nich stavět.

Luděk Frýbort: Je to tolerance, přijímat svého bližního takového jaký je. Nesnažit se ho přetesat na jiného panáka sekerou. Pak jsou tady hodnoty, které vyšly ze zemědělského způsobu života jako je předvídavost, plánování, organizace života do budoucnosti. To se vytratilo.

Když přijdete do zámecké zahrady, tak ji založil nějaký hrabě, knížepán s tím vědomím, že on se nedožije finální podoby. Ale bylo to pro jeho potomky. To nám dnes chybí. My jsme začali myslet ve velmi krátkých časových obdobích. Od voleb k volbám. Od výplaty k výplatě. Od rozpočtu k rozpočtu. Měli bychom hledat cestu zase zpátky k myšlení na dlouhé časové úseky. To bylo naší civilizaci vlastní. To je selská povaha.

Dále je důležité, aby ten kdo neplave s proudem, aby nebyl za psa, aby mu hned nebyly připleskávány nálepky xenofobie a rasismu.

Kdy se politici začnou vyhýbat tomuto ožehavému tématu? Jaké zvyky si ze socialismu přinesl Luděk Frýbort do Německa a proč je stoprocentně přesvědčený, že migranti z jiné kulturní oblasti se nikdy nemohou asimilovat? Jaký je rozdíl mezi uprchlíky ze železné opony a těmi dnešními? Proč jsme narazili s vývozem našich západních hodnot, když u nás fungují? Přečtěte si celý rozhovor TADY.