Zmizí díky imigrantům z Evropy problém jménem nezaměstnanost?
Imigrace. Téma, které ovlivňuje naši současnost a dozajista ovlivní i budoucnost. Dokáže skutečně jeden imigrant vytvořit až tři pracovní místa? Jak fenomén migrace ovlivní Evropu?
I v třetím díle mini cyklu pořadu Kupředu do minulosti ČRo2 byli hosty Martiny Kociánové Jan Schroth z mezinárodní organizace pro migraci a Roman Joch, ředitel občanského institutu.
Martina: Minule pan Schroth mluvil o studiích, které tvrdí, že jeden zaměstnaný imigrant dokáže vytvořit až tři nová pracovní místa. Pane Jochu, co o tom soudíte?
Roman Joch: Řekl bych, že to je případ kvalifikovaných migrantů. Ti jsou jednoznačně obohacením společnosti a taky mají tu schopnost vytvářet další pracovní místa. Jenom mám obavu, že naprostá většina oněch uprchlíků ze severní Afriky není tímto případem.
Kvalifikovaní migranti pomáhají velice Americe. Uvádí se, že Amerika přitáhne ty nejlepší mozky z Indie, Číny. Ale to jsou spíše jednotlivci, osoby s vysokoškolským vzděláním. Když k nám přichází masová migrace ze subsaharské Afriky, tak tam to procento nekvalifikovaných bude rozhodně vyšší, no a naprostá většina nekvalifikovaných migrantů pak skončí coby břemeno pro daňového poplatníka, nikoliv jako ten, kdo platí daně a vytváří další pracovní příležitosti.
Je nutné, když říkáme A, že kvalifikovaní migranti představují obohacení společnosti, tak je nutné taky říci B, že ti nekvalifikovaní spíše zdroje čerpají než přinášejí.
Martina: Zástupci evropských hodnot v našem pořadu mluvili o tom, že se vlastně v žádné zemi zcela nepodařila integrace muslimů do společnosti. A to i přesto, že tam byly vyzkoušeny různé modely. Já vím, že politická korektnost velí některé otázky nepokládat, ale já ji řeknu, protože je to jenom otázka. Neznamená to třeba něco, pánové?
Roman Joch: Výrazný segment islámské společnosti má velký problém s plnou akceptací liberálních evropských hodnot. A zdá se, že v tomto je islámská civilizace asi výrazně odlišná od ostatních, protože když se podíváme na imigranty, dejme tomu, z východní Asie, tak ty se v těch společnostech, do kterých migrují, integrují mnohem snadněji.
Pravděpodobně podobná zkušenost by mohla být s obyvateli latinské Ameriky. Vím, že Španělsko mělo, ještě před velkou finanční krizí, náborový program u Latinoameričanů, protože tam je jazyková kompatibilita.
Martina: Pane Schrothe?
Jan Schroth: Je to samozřejmě obrovský problém, ale ti muslimové již v Evropě jsou. Oni zde budou a je potřeba s tím pracovat.
Současně, aniž bych chtěl opomíjet děsivé a neomluvitelné teroristické činy, je třeba si uvědomit, že se jedná o extrémy. Podívejte se na Belgii, na Nizozemsko, na Velkou Británii, kde desetiletí žijí velké muslimské komunity a většina těch lidí funguje bez problému. I v těch dalších generacích.
Martina: V jedné internetové diskusi spolu polemizovali dva přispěvatelé. Jeden tvrdil, že nezadatelným právem každé skupiny lidí je nastěhovat se do každého státu. A má právo si s sebou přinést svoje zákony. A druhý naopak, že neexistuje právo vstoupit na cizí území. Kdokoliv se o to pokusí proti vůli obyvatel státu, je agresor a musí počítat s odpovídající odezvou. Mohou tyto názory rozštěpit společnost?
Jan Schroth: Já si myslím, že ten první extrémně liberální názor je tak v české společnosti menšinový, že bude spíše osamocený.
Martina: Ale v jiných evropských zemích možná není.
Roman Joch: Ano, v některých evropských zemích je tento názor početnější, ale je prokazatelně absurdní. My máme právo emigrovat, tedy vystěhovat se ze země, ale už neexistuje žádné analogické absolutní právo imigrovat.
K jakým imigračním skupinám by byla česká společnost tolerantní? Proč si ČR nevybírají za cíl vzdělaní lidé a měli bychom tak být rádi za každého migranta, který k nám přijde s dobrým úmyslem? Kdo rozhoduje o úspěšnosti integrace? Společnost, nebo sama komunita? Poučíme se z chyb západního světa?
Přečtěte si celý rozhovor TADY.