Hitlerova pěstírna nacistů  - Program Lebensborn

Proč bylo potřeba Němců? Část mužské německé populace zůstala ležet na bitevních polích první světové války, a jakmile vypukla válka druhá, německým plánovačům začalo docházet, že budou potřebovat víc mužů.

Nahota na titulce

Nedostatek mužů, respektive nedostatek Němců se v rámci Hitlerovy doktríny měl mimo jiné zmenšit motivací německých žen k vyšší porodnosti. V praxi to znamenalo, že ženy – zasloužilé matky – dostávaly podle počtu dětí Čestné kříže. Nositelka bronzového kříže měla za sebou pět potomků, stříbrný kříž znamenal šest dětí a zlatý a sedm a více. A pokud se žena rozhodla dát Německu za svůj život více než jedenáct potomků, měla právo na zlatý kříž lemovaný brilianty. Samozřejmě se muselo jednat o „správné Němky“, pokud by větší počet dětí měla židovka, bezesporu by se o ní psalo v nechutných konotacích. V Německu se rozmáhal naturismus a trh s pornografií, nahota nebyla jen tolerovaná, ale jak ukazuje nejedna titulní fotografie časopisu Licht-Land (v trafice za 50 feniků), tak přímo podporovaná.

Lebensborn – pramen života

Nacisté, i když se tomu oficiálně nehlásili, podporovali prostituci, která měla „ulevit“ vojákům na dovolené i podnítit „pracovní morálku“ v koncentračních táborech. Program Lebensborn (Pramen života), který byl zahájen v roce 1935, byl ale o něčem jiném. Jeho cílem bylo „přečíslit“ neárijce a zalidnit Třetí říši podle nacistické rasistické teorie, čistokrevnými nadlidmi vyvolené rasy. Aby náhodou nedošlo k „zaplevelení“ plánovaného v rámci programu, museli muži dokládat svou rodovou linii až dvě století nazpátek. Samozřejmostí musel být nejen předem odsouhlasený vizuální standard, ale i správný přístup k Říši.

Příslušníci SS prováděli v určených střediscích s vybranými ženami a dívkami z mládežnických organizací určených pro plození Árijců doslova orgie. Velmi často plnila tento úkol děvčata ze Svazu německých dívek – Deutsche Bund Deutscher Mädel. Samozřejmě, že tyto dívky musely být světlovlasé a modrooké. Vybraní muži v rolích plemenných hřebců si užili rozkoší, následně se ale na ně nevztahovala žádná otcovská povinnost. Naopak, o děti se měla starat říše. Otcem, respektive nosičem spermatu ve jménu říše, se nemohl stát jen tak někdo. Norimberské rasové zákony vytlačily Židy na okraj německé společnosti, odsouvali je na východ do Polska, Běloruska či částí obsazeného Sovětského svazu a naopak z anektovaných území unášeli stovky tisíc dětí na převýchovu. Do převýchovného programu se dostaly i děti popravených rodičů, mimo jiné i děti z Lidic.

Množírna ve Veltrusech

I v Protektorátu Čecha a Morava se nejde místo těsně spojené s programem Lebensborn, který podléhal přímo Heinrichu Himmlerovi. Kolik se v rámci tohoto programu narodilo dětí, se přesně neví – literární údaje se liší podle toho, jak moc se daný autor snažil problém zastřít, s jakými pracoval prameny či naopak jak moc své odhady nadhodnotit. Podle některých zdrojů se v letech 1941-1945 se v domech Lebensbornu narodilo až 40.000 dětí. Zámek ve Veltrusech se ve své době stal místem „odpočinku“ vybraných nacistů, který trávili ve společnosti dívek ve věku 17 – 25 let. Dny byly zasvěcené navázání družné atmosféry, hrám a noci sexu. Muži odjížděli, ženy zůstávaly do doby, než se potvrdilo jejich těhotenství. Veltrusy nesloužily jako porodnice, dívky odjížděly rodit do domů Lebensbornu, kde jim byla nemluvňata odebírána.

Zatímco interrupce u německých žen nepřicházela v úvahu, u žen neněmeckého původu, ať už to byly Židovky, Romky nebo Slovanky, byla podporována či dokonce nařizována. Jak dopadly Hitlerovy sny o Třetí říši či sociální politika je všeobecně známo. Text: Topi Pigula