Zimní královna si české země dlouho neužila. Oliver Cromwell jí popravil bratra

Roku 1596 se tehdejšímu skotskému králi Jakubovi VI. narodila dcera Alžběta. Byla pojmenována po anglické královně Alžbětě I., která na sklonku života jmenovala právě Jakuba za svého nástupce. Tím se nakonec opravdu stal, když roku 1603 nastoupil jako Jakub I. na anglický trůn. Nedlouho poté čelil nechvalně známému atentátu známému jako spiknutí střelného prachu – tehdy devítiletá dívka dokonce figurovala v plánech konspirátorů jako plánovaná loutková panovnice, tomu se však nakonec podařilo zabránit. Alžbětě se tak během dětství v klidu dostalo dobrého vzdělání, přičemž vykazovala i básnický talent.

Ideální partie

Do po všech stránkách okouzlující dívky se na anglickém dvoře zamiloval Fridrich Falcký, už tehdy falcký kurfiřt. Vedle oboustranné lásky navíc mladý pár spojovalo i protestantské vyznání, díky čemuž rodiny se sňatkem souhlasily. Svatba se odehrála roku 1613, novomanželům bylo tou dobou 17 let. Během následujících let šlechtický pár cestoval po západní Evropě a těšil se přízni protestantského obyvatelstva. Alžběta v tomto období také porodila tři děti.

Little Princess Elizabeth Stuart, later the Winter Queen of Bohemia, at age 7 in 1603, w/ dubious hair-styling. Painted by Robert Peake, whose day is today. pic.twitter.com/uDkoDeGKWr

— Dr. Peter Paul Rubens (@PP_Rubens) December 6, 2021

Zlom nastal na podzim roku 1619, kdy byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna. Za tím stály reformačně zaměřené české stavy, jimž nebyl po chuti katolický Ferdinand II., většině českého obyvatelstva však hýřivý a lehkomyslný pár ze západu příliš neseděl – nemluvě o tom, že Fridrich ani Alžběta neuměli ani slovo česky. Podle zlých jazyků se Fridrichovi říkalo „zimní král“, jelikož měl vydržet pouze jednu zimu. A toto proroctví se skutečně vyplnilo.

Zimní královský pár

Pouze pár dnů po ročním výročí korunovace se totiž odehrála pamětná bitva na Bílé hoře. České stavy stojící za Fridrichem utrpěly velkou porážku, a tak Fridrich s Alžbětou vzápětí prchli z Prahy. Nejprve do Slezska, později našli útočiště v nizozemském Haagu; Fridrichovo rodné Falcko (ležící ve východní části dnešního Bavorska) totiž bylo tou dobou obsazené vojsky Katolické ligy.

Alespoň korespondenčně udržoval Fridrich kontakt s českými stavy a z chudého dvora v Haagu učinil místo vyhledávané protestantskými exulanty – včetně třeba Jana Amose Komenského. Na ztracenou korunu však měl Fridrich zálusk i v exilu – také proto udržoval přátelství se švédským králem Gustavem II. Adolfem, mimochodem jedním z původně potenciálních Alžbětiných ženichů. Gustav však roku 1632 zahynul v bitvě u Lützenu, jednom z klíčových střetnutí třicetileté války. Necelé dva týdny poté zemřel i Fridrich Falcký. Příčinou byl tyfus, přestože se spekulovalo i o otravě objednané císařem Ferdinandem II., jehož přímým sokem v boji o českou korunu Fridrich byl.

Vzpurné děti a návrat do Anglie

Během necelých 20 let manželství porodila Alžběta Fridrichovi 13 dětí. Několik z nich jí připravilo krušné chvíle, když konvertovaly ke katolictví a pošlapaly tak hodnoty, za které jejich matka celoživotně bojovala. Roku 1649 navíc utrpěla další ztrátu, když Oliver Cromwell v rámci revoluce nechal popravit jejího bratra Karla I., tou dobou anglického krále.

Po Fridrichově smrti zůstala vdovou, a to až do konce života o dalších 30 let později. Udržovala blízký vztah s anglickým šlechticem Williamem Cravenem, jehož si výhledově plánovala vzít za muže. V roce 1662, jen pár dnů před svatbou, však ve věku 65 let zemřela na zápal plic. I díky jeho přízni byla následně pohřbena ve Westminsterském opatství. Až do smrti přitom používala titul české královny, přičemž je v našich zeměpisných šířkách dodnes známá hlavně jako „zimní královna“.

ZDROJ: Wikipedie Alžběta Stuartovna