Tajemství zámku Chambord: Dokonalá stavba v sobě skrývá da Vinciho šifru

Stojí za tváří nejznámějšího zámku na Loiře génius Leonardo da Vinci? To je otázka, na kterou se zatím ani přes veškerou snahu nepodařilo odborníkům najít uspokojivou odpověď.

Obora o rozloze 5 440 hektarů

Dovolte hned na začátku malé srovnání. V úvodu je psáno, že zámek Chambord je největším loveckým zámkem na světě. Obora, která ho obklopuje, má rozlohu 5 440 ha. Pro mnohé je to poněkud imaginární číslo. Opusťme tolik oblíbené přepočítávání na fotbalová hřiště a využijme jiného měřítka: Václavského náměstí. To má rozlohu přes 4 hektary, takže by se do obory vešlo zhruba 1 210x.

Některé literární zdroje jako například kniha Europe's Changing Woods and Forests: From Wildwood to Managed Landscapes dokonce udává rozlohu ještě o 60 ha větší. Loví se tady nejen jeleni a divočáci, ale i nepůvodní mufloni. Na své si tady přijdou zejména ornitologové, kteří tady mohou sledovat až 120 druhů opeřenců. A to skutečně není málo. Zvláště když někteří z nich patří mezi ohrožené druhy. Francouzští vědci uveřejnili studii, podle níž populace ptáků žijících v zemědělských oblastech Francie ztratily za 17 let třetinu svého počtu.

Proto jsou tak důležitá útočiště, jakým je zdejší zámecká obora. Slouží sice k lovu, ale přece jen je tady hospodářský režim na mnohem ekologičtější úrovni, než je běžný francouzský agrární venkov. Ostatně něco o tom ví i prezident Macron, který používá zámek k přijímání zahraničních návštěv a oboru k lovu. Poslední, poněkud ironická poznámka míří k propagačnímu videu, kterým se zámek snaží upoutat zájem turistů. Vystupuje v něm mimo jiné orel bělohlavý. Ten žije v USA nebo Mexiku, ale zámky na Loiře rozhodně nenavštěvuje.

Největší, nebo nejkrásnější?

Jak králové, tak prezidenti se zámkem rádi pochlubí, ovšem nikdy se nestal jejich oficiálním sídlem. Rozlohou je největším ze zámků na Loiře, což se dá snadno změřit. Ovšem jestli je nejkrásnější, to už tak jednoznačně říct nelze, protože styl a krása se nehodnotí tak snadno, neboť záleží na vkusu každého návštěvníka.

František I. Francouzský byl považován nejen za rytířského krále, ale taky vzdělance, neboť mu historie přiřkla přízvisko otce a obnovitele literatury. Období jeho vlády spadá do let 1515–1547 a ve Francii je považován za monarchu, jenž do země přivedl renesanci. Zámek do své velkoleposti dorostl ve stejný rok, kdy král zemřel, k čemuž došlo 13. března 1547. V praxi to znamená, že si jej vůbec neužil.

Otázkou je, jaký vliv měl na plány stavby Leonardo da Vinci, který působil na královském dvoře jako architekt. Odborníci mají za to, že by se mnohé prvky mohly autorsky přiřknout právě jemu. Do samotné stavby nezasáhl, neboť zemřel před započetím stavebních prací, ale architektonické plány ovlivnit mohl.

Pěnovec je problém

Jedním z uměleckých „majstrštyků“ je nádherné schodiště ve tvaru dvojité šroubovice, takže lidé jdoucí proti sobě se na něm vůbec nemusejí potkat. Ano, přesně takový tvar má DNA v naprosté většině našich buněk. Na stavbu byl používán krom mnoha jiných nerostů i pěnovec, což byla nesmírně drahá záležitost. Jeho výhodou je nejen bělostná až medová barva, ale i skutečnost, že je měkký. To znamená, že se z něj snadno vyřezávaly složité ornamenty. Z kamene je vyřezaný i kazetový strop nad hlavním schodištěm.

Samostatnou otázkou je jedna z kazet ve stropě zámku z jemného pěnovce. Písmeno „F“ odkazující na krále Františka je na ní na rozdíl od desítek ostatních vyvedeno zrcadlově obráceně. Přesně takto si psal své deníky i da Vinci, který byl levák. Jde o ukrytou šifru renesančního génia?

Díky pěnovci ale dnes zámek čelí nežádoucímu jevu. Kámen začíná praskat, odlupuje se a odpadává. Vědci proto provádějí diagnostiku příčin tohoto problému a vypracovávají zdravotní průkaz každého zde zasazeného kamene.

Respektovaný odborný magazín International Journal of Architectural Heritage publikoval studii Kinetics of Stone Degradation of the Castle of Chambord in France, v níž je identifikována a analyzována geneze dvou hlavních typů degradace (odlupování a odpadávání) a kinetika jejich vývoje, přičemž je sledován vápenec a pěnovec. A pěnovec je ohrožen odlupováním mnohem více.

Zámek, kasárna, nemocnice, sklad

Zámek zastával během své existence celou řadu úloh. Kromě reprezentativního šlechtického sídla, které obýval v letech 1725–1733 i sesazený polský král Stanisław Bogusław Leszczyński, sloužily prostory zámku v létech 1745–1750 coby kasárna. Roku 1792 nechala revoluční francouzská vláda prodat mobiliář zámku a Napoleon Bonaparte se je rozhodl za věrné služby věnovat maršálu L. A. Berthierovi. Když propukla francouzsko-pruská válka, stal se ze zámku polní lazaret, a během 2. světové války, konkrétně v letech 1939–1945, se prostory staly domovem pro umělecké sbírky proslaveného pařížského Louvru.