VIDEO: Za mocí prvních římských císařů stály všehoschopné ženy – intriky, vraždy a orgie na Prima PLAY
Žena prvního římského císaře po desetiletí ovládala dění v největší říši světa. Livie Drusilla je hlavní postavou premiéry dokumentu Císařovny starověkého Říma, kterou najdete na Prima PLAY
Původně měla být submisivní manželkou prvního římského císaře Augusta, který z ní chtěl v kampani propagující starobylé římské hodnoty udělat vzor římských ctností. Livia Drusilla se ale tkaním a předením zabavit nedokázala. Jako současnice a sokyně exotické Kleopatry a dlouholetá přítelkyně jeruzalémské Salome začala mít tato nesmírně mazaná politička každodenní vliv na chod římské říše. První díl dokumentární série Císařovny starověkého Říma na Prima PLAY představuje svět prvních římských císařů ovládaný – ženami.
Možná si ji pamatujete jako nebezpečnou intrikánku, vražedkyni a organizátorku sexuálních orgií z románu Roberta Gravese Já, Claudius. Livia ale byla především po 50 let manželkou Augusta, s nímž vytvořila úspěšnou mocenskou dvojici. Aby odhalila tajemství moci a vlivu Livie a dalších významných žen té doby – především Augustovy dcery Julie a jeho vnučky Agrippiny – musela autorka dokumentu, profesorka Catharine Edwardsová, cestovat po celé tehdejší Římské říši.
Výsledkem je zcela nový pohled na rodinnou ságu rodu Juliů, z něhož vzešli první římští imperátoři. Otvírá se před námi plastický svět starověkého Říma, v němž ženská intuice hraje stejnou roli jako síla legií.
Promiskuitní matka a pomstychtivá dcera
Osud první dynastie hned od počátku visel na vlásku, když Livia Augustovi neporodila žádného potomka. Přesvědčila jej ale, aby za svého nástupce prohlásil Tiberia, který byl jejím synem z předchozího manželství. Také Augustus měl dceru Julii, jejíž matku opustil, aby si mohl vzít Livii.
Julia byla bezesporu zvláštní žena. Římem kolovaly zvěsti o její promiskuitě a svého otce provokovala nejen svým chováním a stylem oblékání. Měla bezpočet milenců a orgie pořádala v místě, kde její otec vyhlásil zákony upevňující morálku. V roce 2 před n. l. se zprávy o jejích aférách dostaly k otci. Poslal ji do vyhnanství a zakázal jí pít víno. Po pěti letech jí dovolil návrat na pevninu, ale už ji nevzal do Říma.
Jakmile se Tiberius stal císařem, začal mít plné zuby své matky Livie. To ještě netušil, že Livia se bude těšit dlouhověkosti a dožije se 86 let. Do jeho vlády ale silně zasáhla i další příslušnice rodu – mladá Agrippina. Jako jedna z pěti Juliiných dětí si vzala za manžela oblíbeného generála Germanica. Po jeho vraždě Agrippina plná touhy po pomstě získá na svou stranu římský lid a Tiberiovou vládou otřese víc než útoky Germánů. Augustova vnučka Agrippina tak byla první římskou ženou, která vyzvala mužského vládce na smrtící souboj o moc…
Více se o roli žen v éře prvních císařů dozvíte na Prima PLAY.
(mih)