Varovat před ničivým zemětřesením stále není možné. Ale už o něm víme něco jiného, stejně důležitého!

Díky moderním technologiím je v případě zemětřesení možné rychle a přesně identifikovat nejhůře postižená místa. V rozhovoru s ČTK to řekl Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Modely umožňují na dálku zmapovat situaci i v nepřístupných lokalitách, a při nedávném zemětřesení v Nepálu se potvrdilo, že jsou velmi přesné.

Údaje z velkého množství seismických stanic po celém světě jsou okamžitě k dispozici komukoliv na světě. "Nikdo nemusí čekat na to, až někdo data pošle nebo to odsouhlasí. Tohle je velký pokrok ve vyhodnocování dat a jejich rychlosti," uvedl Špičák.

Postupně se také zlepšují metody, kterými se tato data vyhodnocují. "Lze rychle během desítek minut z vlnových obrazů ze seismických stanic vyhodnotit detailní informace o tom, jak přesně ten pohyb v dané oblasti probíhal. Lze identifikovat oblasti, které jsou více poškozené, kde došlo k velmi razantním pohybům, a na druhé straně pak oblasti, kde s největší pravděpodobností tak výrazné pohyby nebyly," uvedl geofyzik. Může to výrazně přispět k efektivnímu distribuování materiální pomoci. K tomu je ale důležité sladit tyto poznatky s fungováním místní samosprávy a správy, což nebývá jednoduché.

I když jde o výsledek počítačové simulace, například v Nepálu družicová pozorování zasažených oblastí odhalila, že se prakticky shodovaly s realitou. "Ukazuje se, že ty modely nejsou postavené na vodě, ale že jsou spolehlivé," poznamenal expert.

Četnost velkých katastrof se podle něj nezvyšuje, ale je ji nutné vnímat jen jako čistě statistickou hodnotu. "Když řeknete, že jednou za 15 000 let bouchne mimořádně nějaká sopka a jednou za 300 000 let ještě mimořádněji, tak je to jen průměrné číslo za několik milionů let vyzkoumané z geologické historie. Nic to neříká o tom, že je to vyloučené zítra, za týden a tak podobně," vysvětlil Špičák.

Zemětřesení neustanou – a kvůli civilizaci jsou stále ničivější

Oblastí s potenciálem na silná zemětřesení nebo erupce sopek je po celém světě hodně. "Jakmile to tam bylo jednou, tak to tam bude zas, protože ten proces probíhá na stejných oblastech několik milionů let."

Vědci podle něj často zapomínají na skutečnost, že v geologickém čase není 100 000 let "žádná míra", a vyvozují teorie z poměrně krátkého historického úseku. "Dva tisíce let není nic z hlediska statistiky. Nakonec se zjistí, že výsledky ve své době renomovaných analýz nebyly dobré," řekl. V oblasti u Sumatry a v Japonsku vědci nepředpokládali, že by mohlo být zemětřesení silné devět stupňů Richterovy stupnice. Až do té doby, než zde v letech 2004 a 2011 nastala. To u Sumatry tehdy způsobilo ničivou vlnu tsunami v Asii.

Také proto se nyní ve vědecké komunitě vedou spory, jaké nejsilnější může být zemětřesení v Nepálu. To dubnové mělo 7,9 stupně. Na velkém kongresu, který ve středu skončil v Praze, podle Špičáka spíše převládal názor, že by o moc silnější být nemělo.

Varovat před těmito přírodními katastrofami bezprostředně před jejich vypuknutím není možné. Odborníci jenom mohou varovat, že v dané lokalitě hrozí nebezpečí. Musí se tomu přizpůsobit chování tamních obyvatel, pro rozsah následků hraje zásadní roli kvalita staveb.

ČTK