Spiknutí v Cato Street: Teroristé chtěli v roce 1820 vyvraždit celou britskou vládu

V posledních letech se hodně mluví o terorismu a jím motivovaných činech. Toto slovo se však začalo používat už koncem 18. století v souvislosti s událostmi Velké francouzské revoluce. Tehdy se totiž revoluční jakobíni chopili moci způsobem, který do dějin vstoupil pod úderným označením teror. Jenže o dvě desetiletí později se odehrála událost, na kterou bychom rozhodně neměli zapomenout – pokus o zcela bezprecedentní teroristický čin.

Postupná radikalizace

Právě 23. února 1820, tedy přesně před 200 lety, došlo k odhalení šokujícího pokusu o vyvraždění celé britské vlády. Stála za ním skupina mužů, kteří si na počest významného radikála Thomase Spence říkali Společnost Spenceových filantropů. Tento bývalý učitel byl na přelomu 18. a 19. století jedním z důležitých britských řečníků, a přestože nemalou část těchto revolučních let strávil ve vězení pro šíření nebezpečných myšlenek, dnes bychom jej za extrémního radikála určitě nepovažovali – jeho hlavním cílem totiž bylo uznání základních lidských práv pro všechny a přerozdělení půdy i mezi chudinu.

Když Spence v roce 1814 zemřel, jeho následovníci v čele s Arthurem Thistlewoodem založili zmíněnou tajnou společnost, která v dalších letech iniciovala nepokoje ve společnosti. Mezi ně patřila třeba demonstrace v londýnských Spa Fields, kde Thistlewood nabádal dav ke svržení vlády. To se samozřejmě nepodařilo a Thistlewood a jeho komplici se neustále pohybovali na hraně mezi zatčením a nuceným exilem.

Atentát s háčkem

Vrcholem činnosti této skupiny měl být atentát na celý britský ministerský kabinet včetně tehdejšího premiéra Roberta Jenkinsona. Vláda hraběte z Liverpoolu byla plná náročných momentů, především zděděných od napoleonských válek. Ty totiž uvrhly do nepokojů nejen většinu kontinentální Evropy, nýbrž i britské ostrovy, a tak se vláda snažila prostřednictvím rozsáhlých represivních opatření a zvyšování daní znovu nastolit pořádek. Je nasnadě, že se takové činy leckterým politickým skupinám nelíbily a pro bojechtivé revolucionáře se jednalo o perfektní záminku. Obzvláště po brutálním potlačení manchesterské demonstrace, která stála život 18 lidí a další stovky byly zraněny; událost je dodnes známá jako masakr v Peterloo.

Druhým nejvlivnějším mužem mezi revolucionáři byl George Edwards, který přišel s myšlenkou atentátu na celou vládu během její veřejně ohlášené večeře. Navrhl, aby se co největší počet radikálů vyzbrojil pistolemi a granáty a pokusil se zavraždit maximum přítomných politických představitelů. Thistlewood byl nápadem nadšen, jelikož věřil, že by takový čin mohl probudit anglickou společnost z letargie. Skutečnost však byla taková, že Edwards byl policejním informátorem a celou akci tak zosnoval společně s policejními špičkami.

Neúspěch teroristů

Akce známá jako Cato Street Conspiracy se jmenuje podle ulice v londýnském centru, kde se konspirátoři setkávali. Právě tam sklapla 23. února 1820 past, kterou policisté plánovali. V ranních hodinách vtrhli do sídla spiklenců a tucet jich dokázali zatknout. Thistlewood společně s pár dalšími však utekl a cestou ještě stačil jednoho policistu zavraždit; o pár dnů později se však policejním složkám podařilo všechny teroristy dostihnout.

Za zločin vlastizrady nakonec stanuly před soudem desítky mužů. Spousta z nich byla odsouzena k deportaci do Austrálie, jež tou dobou sloužila především jako britská vězeňská kolonie, pětice čelních představitelů spiknutí byla poměrně brutálně popravena – před zraky tisíců nadšených diváků došlo k jejich oběšení a následně i dekapitaci. Každá uťatá hlava byla následně ukázána rozvášněnému davu jakožto hlava zrádce národa. Tím skončila Společnost Spenceových filantropů a také jeden z potenciálně nejvíc šokujících teroristických činů, jež dějiny pamatují. Na motivy těchto událostí napsal známý britský herec Robert Shaw, jehož jste možná viděli ve filmech Podraz, Čelisti či Srdečné pozdravy z Ruska, o století a půl později divadelní hru. Tento dějinný moment tak Britům očividně nedá jen tak spát…

Text: MS