Složení rostlin dodnes ukazuje na založená biblická sídla, tvrdí vědci

Tisícileté rostliny

Tým vědců pod vedením Michala Hejcmana z České zemědělské univerzity (ČZU) zjistil, že bývalá lidská sídliště ovlivňují rostliny v místě ještě po tisících let. Je to důvod, proč jsou zaniklá sídla patrná z leteckých snímků. Půda má v takových místech jiné složení, což ovlivňuje sytější zbarvení rostlin i jejich druhovou pestrost. Hejcman s kolegy takto zkoumal biblická místa v Izraeli, a to spolu s archeology z izraelské Arielské univerzity. Jejich výsledky zveřejnila Fakulta životního prostředí ČZU v tiskové zprávě.

Vzorky půdy a rostlin odebrali vědci z archeologických nalezišť Tel Burna a Tell es-Safi těsně před Velikonocemi. "Obě sídliště, tradičně zbudovaná na vrcholcích kopců, se datují do doby bronzové a do období Judského království téměř tisíc let před naším letopočtem. Zmínky o obou sídlech lze dohledat v bibli a nacházejí se v krajině legendárního souboje Davida s Goliášem. Jsou proto v intenzivním hledáčku izraelských archeologů z týmu profesora Jicchaka Šaje a Orena Ackermanna," uvedl ve zprávě dokumentarista fakulty životního prostředí Tomáš Jůnek.

Čeští vědci zjistili, že v těchto místech se stále nacházejí jiné prvky v půdě než tam, kde lidé nežili. "Antropogenní prvky, hlavně fosfor, zinek a měď, nacházíme v izraelských nalezištích ve vysokých koncentracích i tři tisíce let po jejich zániku. Dopad lidí je tak daleko trvalejší, než se předpokládalo. Zaniklá sídla bude možné spolehlivě detekovat třeba z leteckých snímků, jako se nedávno ukázalo v odlesněné krajině amazonských pralesů," uvedl Hejcman.

Za jiné chemické složení mohou podle archeologa Ladislava Šmejdy činnosti jako chov skotu, spalování organické hmoty či organické odpady. Způsobují vyšší koncentraci některých látek, než jaká je v okolí. "To se jeví jako univerzální pravidlo, které jsme doložili naším výzkumem od Středomoří po geografickou hranici zemědělské ekonomiky na Islandu," uvedl archeolog. Složení půdy se projevuje i v druhové skladbě rostlin. Například na lokalitě Tel Burna rostě hlavně planý ječmen. "V Čechách na místech středověkých vesnic zase roste barvínek menší, na Islandu nacházíme převážně přesličku rolní," vysvětlil botanik týmu Vilém Pavlů. Díky většímu množství živin mají rostliny i sytější barvu.

Vyšší výskyt mědi v izraelských lokalitách má více důvodů. Jedním z nich je i metalurgická dílna, kterou se Hejcmanovu týmu podařilo najít v lokalitě Tel Burma právě díky sledování koncentrace mědi. "Používáme rentgenový spektrometr, který tam Izraelci nemají. Jsme tak schopni identifikovat metalurgickou dílnu ještě dřív, než se vykope," řekl ČTK Hejcman.

Čeští vědci spolupracují s izraelskými kolegy několik let, letos poprvé se jim podařilo odebrat dostatečné množství vzorků pro analýzu. "V létě se do Izraele chystají znovu, tentokrát budou měřit koncentrace prvků v půdách přímo na místě pomocí rentgenového spektrometru. Připravují také další společný projekt, který bude navazovat na podporu již dříve poskytnutou Izraelskou grantovou agenturou," doplnil Jůnek.

Text: ČTK