Sexuální život Alexandra Makedonského: muži, ženy i jeden eunuch

Alexandr Veliký s partnery

Alexandr Makedonský se proslavil v mnoha oblastech – především jako politik a geniální válečník. Ale méně známé je, jak inspiroval svět v erotice.

Antické Řecko i Řím byly, co se týká sexuality, velmi otevřené. Z dnešního pohledu dokonce v mnoha ohledech šokující. Tehdejší doba příliš nerozlišovala mezi homosexuálním a heterosexuálním chováním.

Alexandr byl Makedonec – v jeho rodném městě vládly na dnešní poměry relativně „standardní“ sexuální poměry. Ale jak Makedonie dobývala ostatní části Řecka, přicházela do styku i s dekadentnějšími oblastmi. Alexandrův otec Filip se například vojensky utkal s nejslavnější Thébskou armádou – Svatým bratrstvem (Hieròs Lókhos).

Tato elitní jednotka byla složená jen z homosexuálů – tvořili ji milenecké páry složené většinou ze staršího muže a mladého hocha. Díky partnerskému poutu mělo Svaté bratrstvo špičkovou soudržnost. V bitvě u Chaironeje, kde Filip rozdrtil ostatní řecká města, vydrželo bojovat do konce jen toto bratrstvo – nakonec všech 300 mužů padlo.

Muž s největším výběrem na světě

Homosexualita tedy pro Alexandra nebyla žádné tabu; věděl o ní a nebyla ani zakázaná. Život makedonského prince a později krále byl natolik náročný a jedinečný, že se těžko měří dnešními a vlastně jakýmikoliv měřítky. Královská rodina zde byla tradičně polygamní – král mohl mít manželek, kolik si zamanul. Stejně na tom byl Alexandr – přesto, že většinu svého krátkého života strávil v bitvách a na vojenských taženích, našel si čas třikrát se oženit – vzal si za ženy Roxanu, Stateiru a Barsinu. Zajímavé je, že poslední dvě jmenované si vzal najednou, během jednoho svatebního obřadu.

Film Alexandr veliký uvidíte na TV Prima v neděli 3. února v 22:25. Více o filmu Alexandr Veliký se dozvíe ZDEAsi ani jedna z manželek se k Alexandrovi nedostala z lásky, takhle se na královském dvoře opravdu neuvažovalo. Roxanu podle dobových svědectví sice opravdu upřímně miloval – ale důvodem ke svatbě bylo spíš to, že šlo o dceru vládce na území dnešního Afghánistánu. Kromě manželek měl Alexandr k dispozici také nepočítaně milenek, které si vybíral z nejkrásnějších žen zemí, které dobyl. A protože jeho armády ovládly prakticky celý tehdejší svět, dá se o Alexandrovi, jako o jediném muži v dějinách, říci: „Mohl si vybrat jakoukoliv ženu, kterou chtěl.“

Alexandr a Amazonka

Jedním z nejhezčích příběhů o Alexandrovi je ten o královně amazonek jménem Thalestris. Z historického hlediska je sice trochu sporný, ale za zmínku stojí. O Alexandrovu přízeň se podle několika řeckých historiků ucházela i královna ženských bojovnic z Kavkazu. Přivedla si na Alexandrův dvůr 300 svých nejlepších válečnic s jediným úmyslem: zplodit s Alexandrem co nejvíc potomků. Děti amazonek a nejlepšího vojáka všech dob měly být genetickým pokladem a měly se stát budoucími vládci světa.

Amazonka podle historika Curtia strávila s Alexandrem 13 nocí, přičemž král jí prý v jejích snahách usilovně pomáhal. Byla však údajně velmi zklamaná ze samotného Alexandra – jevil se jí značně fyzicky slabší než ona sama. Tento příběh je také důkazem, že už za antiky byla historie tak trošku bulvár – většinu textu popsali kronikáři tím, že komentovali odhalená ňadra Amazonek.

Alexandr a jeho muži

Beze všech pochybností udržoval Alexandr i vztah s muži. Historici našli čtyři muže, s nimiž měl mít Alexandr nějaký poměr – nejvíc to vyniká u jeho oblíbence Hefaestona. Tento mladík doprovázel makedonského vládce po dlouho dobu. A když zemřel, nechal Alexandr spálit hrobku boha Asklépiea – stejně se zachoval i mýtický Achilles, když zemřel jeho milenec Patrokles. Alexandr s Hefaestonem napodobovali chování legendárních milenců ve více ohledech a dokonce navštívili jejich hrobky.

Další Alexandrovi mužští partneři jsou historiky popisováni jako mladí krásní muži, „kteří králi poskytovali veškeré služby.“ Asi nejpodivnější součástí vyprávění o Alexandrově životě je příběh o jeho lásce k eunuchovi jménem Bagoas. I když nám to může připadat podivné, právě tato část Alexandrova života je jednou z těch nejlépe zdokumentovaných – a tedy nejvěrohodnějších. Perský otrok se stal Alexandrovým druhem ve městě Gedrosia; pozornost panovníka na sebe upoutal tím, že zvítězil v taneční soutěži.