Nejstarším písmem Slovanů zřejmě nebyla hlaholice. Brněnští archeologové mají unikátní důkaz

Když v roce 2017 studentka archeologie Alena Slámová z brněnské Masarykovy univerzity našla na nalezišti v Lánech u Břeclavi starou kost, ještě netušila, jak významný objev drží v rukou. Že jsou na ní vyryté znaky, zjistila až při omývání.

Staletí před věrozvěsty

Nápis vyvedený ve starogermánských runách podle archeologů narušuje dnes už zažitou představu, že prvním písmem Slovanů byla hlaholice. Důkladná analýza zabrala expertům téměř čtyři roky. S pomocí radiokarbonové i genetické metody zjistili, že kost pochází z tura domácího, který žil na našem území okolo roku 600. Stáří runového písma také potvrdila elektronová skenovací mikroskopie spolu s traseologickou metodou. Konstantin s Metodějem přitom hlaholici na Moravu přinesli až v 9. století.

Znaků na zlomeném tuřím žebru je celkem sedm, a jestli patříte mezi fanoušky Tolkienova Pána prstenů a Hobita, zřejmě vám připadají povědomé. Podle specialisty na starogermánské jazyky, Roberta Nedoma z vídeňské univerzity, patří totiž do abecedy starogermánského futharku, jenž používali germánsky mluvící lidé sídlící ve střední Evropě od 2. do 7. století našeho letopočtu. Tolkien se tímto jazykem inspiroval, když tvořil trpasličí runy.

Teorie by mohly brzy potvrdit nové objevy

Podobných nálezů je v celé Evropě jen sedmnáct, tento je ale nejstarší a naznačuje, že slovanská a germánská kultura se pravděpodobně prolínaly. Nápis na kosti je navíc zřejmě výukovou pomůckou; svědčí o tom některé chyby v zápisu. Je možné, že původně byla na kosti celá 24písmenná abeceda.

Podle Jiřího Macháčka, vedoucího Ústavu archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, který celý výzkum vede, nález možná otevře dveře dalším podobným objevům. Nikdo totiž doposud po nápisech na podobných kostech nepátral.

Odkaz na obrázkovou licenci CC BY 4.0.