Proč letos přišly povodně? Vysvětlení vědců je znepokojivé

Příčiny současné povodně jsou podle klimatologa Jiřího Svobody velmi podobné těm z roku 2002. Jsou to intenzivní deště, které trvají dlouho, a zároveň prší na relativně velkém území. Intenzivní deště byly letos stejné jako v roce 2002 zejména v západních a jižních Čechách, odkud pak voda teče do Prahy, řekl Svoboda.

Podle geologa a klimatologa Václava Cílka bude počasí v příštích letech značně kolísat. Proměnil se totiž drobný klimatický cyklus, roční období a počasí se těžko odhaduje. Příčiny větších povodní vidí také v přírodě.

Povodně jsou podle Svobody častější než dříve, na což upozorňoval již před 11 lety po velké povodni. Péče o krajinu není podle Cílka výrazně horší než v 90. letech, kdy povodně nebyly. Proměnil se však chod takzvané arktické oscilace, jde o schopnost výměny vzduchu mezi severem a středními šířkami. Krajina je často asfaltována, změnil se i stav lesa s nepřiměřeným množstvím smrků i způsob obdělávání zemědělské půdy, jejíž schopnost vázat vodu negativně ovlivňuje také menší množství žížal.

Řešení? Zvykněme si...

Svoboda připomněl, že i v době mezi velkou vodou z roku 2002 a letoškem zasáhly Česko povodně, například v roce 2006 na Vysočině nebo v roce 2010 na severu Čech. "Tam byla situace trochu jiná, například na Ploučnici, záplavy tam vznikly z přívalových dešťů, kdy se voda valila tamními horskými soutěskami," říká odborník.

Paralelu mezi povodněmi ze srpna 2002 a letošní povodní tvoří fakt, že spadlo velké množství srážek na jihu a západě Čech. Na velkou vodu v Praze má i letos vliv rozvodněná Berounka, do níž se vlévají čtyři řeky. Dnes odpoledne její hladina již klesala, během povodně ale její průtok dosáhl vrcholu třikrát – tak jak voda znovu po nových deštích přitékala z jejích přítoků.

Vltava v Praze by měla kulminovat v úterý ráno, hydrologové počítají, že její maximální průtok by měl být kolem 3000 metrů krychlových za sekundu. Podle Svobody by tak bylo možné mluvit v Praze o přibližně čtyřicetileté vodě, v roce 2002 byla v Praze voda tisíciletá. Maximální průtok odborníci tehdy naměřili přes 5300 metrů krychlových za sekundu. "To je dvakrát průtok Rýna nebo spodní hladina Nilu při povodni," říká Svoboda.

Na častější výskyt povodní se podle něj musejí lidé připravit. Přibližně v 90. letech vystřídalo několik desetiletí trvající období sucha ve střední Evropě období, které provází více srážek. "Od roku 1997 (kdy byla velká povodeň na Moravě) zaznamenáváme změnu, souvisí to se střídáním klimatických cyklů, které se mění podle chování Slunce, respektive podle změny sluneční aktivity. Souběžně s nástupem srážkové činnosti sluneční aktivita poklesla," uvádí.

Svět se mění

Zhruba od roku 2005 severní polokoule vstoupila do nového období, kdy je rychlejší výměna mezi severem a jihem. "Vypadá to tak, že se proměňuje větrná situace severní polokoule, a protože cyklus arktické oscilace trvá v průměru 30 let a někdy o něco déle, je pravděpodobné, že podobný klimatický chod se může opakovat," uvedl Cílek.

Arktická oscilace byla poměrně silná už v letech 1930 až 1999, pak bylo několik let přechodných, a od roku 2005 pravděpodobně pozorují klimatologové nový klimatický režim. To ovlivňuje i roční období.

Například od roku 2005 se podle Cílka prudce proměňuje podzimní klima, podzim je teplejší, delší a celkově krásnější. Zima ale trvá déle, jako by bylo posunuto roční období. "To, k čemu z přirozeného hlediska dochází, je posun sezonnosti. Srážkové úhrny se za celý rok nemusí měnit, ale mění se charakteristiky za jednotlivá roční období," dodal Cílek.

(red)