24. prosince 2022 06:00
Adam Vala

Pád letadla u Kašperských Hor: Štědrovečerní katastrofu doprovázela konspirační teorie o Hitlerovi

Zahynuli oba členové posádky i jediný pasažér, advokát a státní návladní Karel Flanderka. Co přesně se stalo?

Na Štědrý den roku 1937 (přesně ve 14 hodin a 32 minut) dosedl na plochu vídeňského letiště letoun společnosti Air France na lince Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž s imatrikulací F-AMYD. Šlo o třímotorový stroj Wibault Penhoët 283.T12, který pilotoval šéfpilot Československých aerolinií František Lehký. Jeho telegrafistou byl teprve 24letý Pierre Josef Astruc, jenž měl za sebou jen minimum letů nad Evropou, když v předchozích měsících sloužil v Africe. Ihned po přistání navíc řešila posádka defekt pneumatiky podvozku a jeho následnou opravu, což k dosavadnímu půlhodinovému zpoždění přidalo další dvě hodiny navíc. Až v 15.55 hod. tedy bylo vše připraveno k tomu, aby mohl letoun opět vzlétnout a vydat se k Praze. Zhoršující se povětrnostní podmínky a rychle přicházející tma však stály u zrodu katastrofy, která měla o hodinu a půl později za následek ztrátu tří životů.

Vánoce, které nebyly

Na palubě Penhöetu byl spolu s pilotem a telegrafistou také advokát a státní návladní Karel Flanderka, který se vracel domů po jednání v Bukurešti. Těžko zpětně soudit, na co trojice mužů myslela, ale s přihlédnutím ke svátečním dni to mohla být rychlá vidina návratu do vlasti a alespoň drobné vánoční veselí. Když už ne s rodinami, tak alespoň v kruhu přátel, v teple a pohodlí. Na nic z toho však nedošlo, jelikož se kvapem přibližovala sněhová bouře, na kterou Astruce upozornila ještě radiová stanice ve Vídni. Následně se telegrafista spojil se zaměřovacími goniometrickými stanicemi v Brně, v Českých Budějovicích a v Mariánských lázních, prostřednictvím kterých kontroloval kurz a polohu v necelých dvou kilometrech letícího Penhoëtu.

Když se stroj přiblížil k Praze, nahlásil Astruc v 17.30 hod. že vidí po levé straně Vltavu a po pravé straně letiště ve Kbelích. Letadlo se však ve skutečnosti nacházelo mnohem jižněji od Prahy, než jak se posádka letounu (a především pak telegrafista zaměřovací stanice na ruzyňském letišti Václav Živsa) domnívali. Nelze se proto divit tomu, že letounu krátce po oznámení vizuálního kontaktu s majákem ve Kbelích určil nový jihozápadný kurz, který jej měl dostat k přistávací dráze 24 letiště Ruzyně. Jenže Penhoët byl tou dobou přibližně u Příbrami a nový kurz 217 jej stočil ke Kašperským horám, kde letadlo o několik minut havarovalo. Kolem incidentu nicméně panuje mnoho otazníků, ačkoliv s nejvyšší pravděpodobností stojí na vině špatná navigace goniometrických stanic s údaji, které přiměly Živsu smýšlet o poloze letounu úplně jinak.

Chyba goniometrické stanice?

Zkušený telegrafista si nicméně na poslední chvíli uvědomil, že se letadlo nenachází tam, kde předpokládal, a před střetem s úbočím Huťské hory přikázal letounu obrat o 180° se záměrem vrátit jej zpátky k naváděcí stanici. Kvůli špatnému počasí a ztrácejícímu se rádiovému signálu však pilot informaci nezachytil – a ačkoliv z opatrnosti nesestoupal hned na úroveň určených 800 metrů, stále byl s letounem níž, než kolik činí výška Huťské hory. Po půl šesté se tak v lesích kolem dnes již zaniklé osady Zhůří ozval hluk motorů Penhoëtu a následný výbuch, když letadlo dopadlo do lesního porostu. Síla nárazu byla tak veliká, že rozmetala trosky letadla po širším okolí a srážku se zemí bohužel nikdo z lidí na palubě nepřežil.

Vyšetřování jasný verdikt nepřineslo

Vyšetřování, které následně probíhalo, bylo v dalších měsících ztíženo politickou situací v Československu i následnou druhou světovou válku. Postupné odkrývání informací z deníků a protokolů nicméně odhalilo, že byla na vině neefektivní práce goniometrických stanic. Zaměřit letící letadlo pomocí lokátorů, s nimiž museli operátoři na stanicích hýbat v závislosti na jeho dosavadní poloze, a následně jej pomocí triangulace najít na mapě, trvalo příliš dlouho a s ohledem na rychlost letounu se stroj mohl v době nahlášení pozice nacházet na zcela jiném místě.

Dávná konspirační teorie, podle níž Karel Flanderka přepravoval z Bukurešti materiály, jež kompromitovaly Adolfa Hitlera (a havárie i následné vyšetřování to měly zakrýt), by se už dávno neměly objevovat. Jak ale správně tušíte, řada lidí jim stále přikládá váhu – a spekulace o tom, že kdyby letadlo bezpečně přistálo, mohly se evropské dějiny odvíjet o dost jinak, samozřejmě nikdy zcela nezmizí.

Zdroj: Sumava.net, Letecká badatelna, Plzeňská drbna

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom