Rok od prvního nouzového stavu: 12. březen 2020 byl pro Česko zásadním zlomem

Ve středu 11. března 2020 si mezi sebou lidé v Praze posílají SMS s tím, že vláda určitě uzavře Prahu stejně, jako to o tři dny dříve provedli Italové se stejně lidnatým Milánem a vlastně celou Lombardií. Jak ve své knize Pandemie poznamenávají Michal Kubal a Vojtěch Gibiš, Lombardie má podobně obyvatel jako naše republika.

V Česku je v tu chvíli od prvního výskytu koronaviru 1. března celkem 94 potvrzených případů, přičemž 31 jich přibylo právě 11. března. Zatím nikdo nezemřel. Itálie naproti tomu hlásí celkově 12 462 případů (2313 ten den) a celkem 827 obětí (196 lidí ten den zemřelo).

První celoplošná opatření ale přišla už o den dříve, 10. března. S účinností od 18 hodin vláda zakázala kulturní, sportovní a náboženské akce přesahující účast 100 osob. Největší dopad měl zákaz výuky na školách, od základních po univerzity. Ze dne na den zůstaly doma dva miliony žáků a studentů. Nikdo tehdy netušil, že v následujícím roce drtivá většina z těchto dítek školou povinných stráví z 365 dnů ve škole pouhých 67…

Zásadní rozhodnutí

Ve čtvrtek 12. března 2020 píše premiér Babiš, že někdo šíří na Facebooku nepravdivou zprávu, že budeme zavírat obchody. „Není to pravda, nic takového jsme neřekli a neplánujeme,“ dodal premiér. Česko má ten den 116 potvrzených případů a v sousedním Rakousku zemřel první člověk na COVID-19.

Ve stejný den se měla šéfka středočeské hygieny Jarmila Rážová pomalu balit a chystat se na týden v Dolomitech, kam jezdí pravidelně každý rok se svými přáteli. Místo toho ale sedí na jednání vlády, která ji chce jmenovat hlavní hygieničkou. Pobyt zrušila už před dvěma týdny, když bylo jasné, že COVID-19 není „něco jako chřipka“.

Její předchůdkyni Evu Gottwaldovou vláda odvolá. „Podle našeho názoru hlavní hygienička nezvládala svoji práci a svoji pozici,“ okomentuje Andrej Babiš o několik týdnů později usnesení vlády č. 195, jímž se Rážová pověřuje zastupováním hlavního hygienika. O dost důležitější, než toto usnesení, ale byl předchozí bod schválený vládou. Šlo o vyhlášení nouzového stavu na celém území ČR na dobu 30 dnů – poprvé v moderní historii země.

Ten den se také zavírají hranice s Rakouskem a Německem. Pro běžný provoz vláda určila čtyři přechody s Rakouskem a sedm s Německem, dalších sedm přechodů zůstalo otevřených pro pendlery. Češi se vrhli k mapám a mnozí zavzpomínali na dobu železné opony.

Jsou zavřeny posilovny, koupaliště a bazény, knihovny a galerie. Do hospod se stále může, vláda však omezila provoz restaurací na dobu mezi 6. a 20. hodinou. Národ si zvyká na „policejní hodinu“, kterou nikdo nepamatuje.

V pátek 13. března má Česko 504 potvrzených případů (ten den +143) a také první oběť. V Itálii ten den zemřelo 250 lidí, v Německu dva. Zároveň se ve vládě rozhoří jeden z největších sporů uvnitř vládní koalice na počátku boje proti pandemii. Jde o to, zda má být svolán Ústřední krizový štáb v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem.

Síla jedné tabulky

Bez ohledu na to, co si o pandemii a jejím řízení myslí vláda, už premiér Babiš naštěstí pro všechny obyvatele České republiky několik dnů porovnává excelovou tabulku Pavla Řeháka. To je onen tajemný muž, který později v létě „měl přijít, ale nepřišel“, s reálným vývojem počtu nakažených. A nestačí se divit.

Čísla jsou obdivuhodně přesná. Zkušený šéf středně velké české pojišťovny Pavel Řehák svou soukromou tabulku vedení státu představil už před několika dny, nedůvěřivý Babiš ale vyčkával. Jenže Řehákův excel nelže. Ve čtvrtek 12. března 2020 máme celkem 116 pozitivních testů, tabulka předpovídá 106. O den později 13. března hlásí ministerstvo zdravotnictví celkem 141 nakažených koronavirem, Řehákova tabulka má ve stejném řádku číslo 143. V sobotu 14. března jsme na 189 nakažených, což je o pět méně, než předvídal Řehák.

Následující den je neděle a Babiš si vedle čísla 262 nakažených podle Řehákovy předpovědi zapisuje skutečných 295 případů. Od okamžiku, kdy Pavel Řehák na Úřadu vlády představil svůj matematický model vývoje pandemie v Česku, uplynulo šest dnů. „Nechtělo se mi tomu věřit, protože ta čísla byla úplně šílená,“ prohlásil později Babiš.

Není se co divit. Nejčernější varianta matematického modelu Pavla Řeháka (pracující se 45procentním šířením) odhadovala na 11. březen 2020 97 potvrzených případů. Bylo to jen o tři více, než ten den hlásila statistika. Tato varianta pro konec března 2020 předpokládala 237 036 nakažených – v té době neskutečné číslo blížící se italskému scénáři.

Jak se situace v České republice vyvíjela dál, kdo ji ovlivňoval a proč jsme tam, kde jsme dnes, čtěte v seriálu Prima ZOOM Pandemie – rok poté. Při jeho přípravě využíváme kromě veřejně dostupných zdrojů i publikaci Pandemie autorů Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše.