Za nejhorší masakr na univerzitě mohla i samotná škola. Vrah se obhajoval v médiích

Když se na koleji poblíž Virginského polytechnického institutu ozvaly 16, dubna roku 2007 okolo sedmé ráno výstřely, na místo se téměř okamžitě vypravili policisté. Vůbec je nenapadlo, že by zabití dívky a chlapce mohlo být počátkem nejtragičtější masové vraždy v dějinách amerického školství. Místo toho pracovali s teorií, že se jednalo o zločin ze žárlivosti.

Třiadvacetiletý Jihokorejec Čo Sung-Hu se mezitím pomalu chystal na další brutální čin. Bylo to právě těsně po těchto prvních výstřelech, kdy poslal své nesouvislé přiznání k zatím nedokonanému činu s obrázky, videem, v němž se oháněl zbraní, a dalšími dokumenty do NBC News. Tvrdil, že ho k vraždám motivuje stav americké společnosti, doslovně hovořil o bohatých amerických „spratcích“; jak ale ukázalo další vyšetřování, problémy měl už jako dítě, než se v osmi letech do Spojených států přistěhoval.

Profil vraha

Čoovi příbuzní si jeho podivného chování všimli ještě doma v Soulu. Podle svých výpovědí měli podezření, že chlapec má dokonce nějakou duševní poruchu. Málokdy promluvil, nikdy nedával najevo náklonnost a nedíval se lidem do očí. Později, už ve Spojených státech, se tato podezření potvrdila. Psychiatr zjistil, že Čo trpí selektivním mutismem a sociální úzkostnou poruchou. Pro nikoho tak nebylo překvapením, že byl spíš samotář.

Problémy začaly poprvé eskalovat v roce 1999, kdy americká média obsáhle informovala o masakru na střední škole Columbine. Čo byl incidentem fascinován a do školního úkolu dokonce napsal, že si jej přeje zopakovat. Vysloužilo mu to další návštěvy u psychiatra. Jeho podivné myšlenky i po této intervenci ale neustále vyplouvaly na povrch, a to i poté, co se dostal na Virginský polytechnický institut, kterému se zkráceně říká Virginia Tech.

Podepisoval se zde zásadně otazníkem, dívkám se představoval jako svůj bratr, dvě dokonce stalkoval, vymyslel si imaginární přítelkyni… Svou učitelku poezie vynervoval a vyděsil tak, že s ním odmítla dál pracovat; vedení školy sdělila, že jí buď dovolí přestat ho učit, anebo dá výpověď. Byla to právě ona, které jméno Čo Sung-Hu okamžitě přišlo na mysl, když se dozvěděla kusé informace o střelci v budově školy.

Za devět minut bylo po všem

Necelé dvě a půl hodiny po prvním vražedném útoku na koleji Čo Sung-Hui vstoupil na půdu své alma mater ozbrojený dvěma pistolemi a stovkami zásobníků munice. Hlavní únikové východy z budovy zajistil řetězy a zámky, a pak se vydal na vražednou pouť od třídy ke třídě. Během pouhopouhých devíti minut od chvíle, kdy vstoupil do budovy, zvládl zastřelit 30 lidí: 25 studentů a 5 zaměstnanců fakulty. Dalších 17 lidí zranil a někteří se také poranili při pokusu před střelcem utéct oknem. Poté, co se zabarikádovanými dveřmi do budovy prodrali policisté, vzal si Čo Sung-Hu život.

Teprve při vyšetřování a samozřejmě i na základě materiálů, které sám vrah poslal do NBC, vyšlo najevo, že autority v jeho případě naprosto selhaly. Nejenže bylo už dlouho jisté, že má vážné duševní problémy, ale na tyto problémy jednotliví kantoři několikrát v průběhu jeho života v USA upozorňovali.

Na vině byla i škola

Vyšetřovací komise se proto shodla na tom, že vinu na masakru nese také škola. Nejenže problematickému žákovi nezajistila řádné poradenství, ale ani studenty či kantory včas nevarovala po incidentu na přilehlé koleji, že by mohlo hrozit nějaké nebezpečí. Podle komise šlo zkrátka střelbě zabránit. K tragédii, která se do historie USA zapsala jako nejhorší masakr svého druhu v dějinách a při níž zemřelo celkem 33 lidí včetně vraha, tak vůbec nemuselo dojít.

Zdroj: History