23. srpna 2023 06:00

Nacistické Německo žilo v drogovém opojení. Hitler byl speciálním případem

Nacistické Německo drželo nevídaný rekord nejen v projevech rasismu, nenávisti a pocitu nadřazenosti. Důležitým detailem byl také jeho vztah k drogám, které ovlivnily takřka všechny významné složky tohoto zrůdného zřízení – obyčejné domácnosti, armádu i samotnou nejvyšší špičku třetí říše.

Třebaže se nacisté vůči užívání drog vyhraňovali coby k čiré dekadenci, uvědomovali si současně její tržní a vojenskou hodnotu. Průkopníkem užívání opiátů se v Německu stal lékař Otto Ranke, jenž prováděl experimenty s metamfetaminy na vysokoškolských studentech. Výsledky experimentů byly potěšující, a tak farmaceutická firma Temmler v roce 1937 představila wehrmachtu produkt Rankeho výzkumu, prostředek, který může zásadně zvýšit efektivitu vojáků – pervitin.

Pervitin do každé rodiny

Droga ale nebyla určena jen pro armádní účely. V roce 1937 mělo Německo vážné ambice použít ji k soupeření s americkou Coca-Colou. Pervitin, volně prodejný v lékárnách, byl určen pro tvrdě pracující dělníky a ženy v domácnosti, pro něž měl mít prostředek také jistý bonus ve formě zeštíhlení. Do roku 1939, kdy pervitin zmizel z volného prodeje, se tak v drogovém opojení mohla pohybovat celá země. Nacisté se nicméně soustředili na armádní využití.

Pro své vojáky wehrmacht objednal 35 milionů tablet pervitinu a začal je distribuovat posádkám s doporučením jedné tablety denně, dvou na noc a dalších podle potřeby. Svým způsobem neslo úsilí jisté ovoce, posádky ponorek například vydržely až sedm dní beze spánku. Jak by se ale dalo čekat, při takovém nasazení dělali vojáci chyby a trpěli psychickými problémy. O popularitě drog v nacistickém Německu podrobně pojednává kniha Normana Ohlera Totální rauš – Drogy ve třetí říši, zároveň se o tématu hodně dozvíte v pořadu Nacisté na drogách. Oba prameny také poskytují zajímavé informace o drogové závislosti nejvýše postaveného člověka třetí říše, Adolfa Hitlera.

Zdrogovaný vůdce

Hitler přímo pervitinu neholdoval, jeho osobní lékař Theodor Morell mu však poskytoval injekce s opiáty, které diktátorovi ulevovaly od každodenního stresu. Nejdříve držel svého vůdce na nohou pomocí zvířecích hormonů, postupně ale musel vybírat efektivnější preparáty. Zlom nastal v červenci roku 1943, kdy se měl Hitler setkat se svým italským protějškem Benitem Mussolinim. Morell tehdy Hitlerovi poskytl eukodal, látku příbuznou známějšímu heroinu. Ten vyvolával euforické stavy a Hitler tak konečně našel povzbuzovák, na který se mohl spolehnout.

Čtěte také: VIDEO: Zásahovka udeřila na varnu pervitinu. Policisté varují i před novou drogou

Jeho potřeby byly čím dál naléhavější a dávky, které Morell Hitlerovi aplikoval, postupně narostly na jednu až dvě denně. Dávky eukodalu navíc Hitler míchal s kokainem. Osobní lékař byl brzy k Hitlerovi pevně připoután, neboť vůdce třetí říše potřeboval mít svého osobního drogového dealera neustále poblíž. Dokonce jej odmítl pustit na pohřeb vlastního bratra. „Co budu dělat, když budeš tři dny pryč a já nedostanu své injekce?“ zapsal si Morell Hitlerova slova do deníku.

Morellovi ale podivný úvazek nakonec přinesl mnohem více než jen příliš častou blízkost Hitlera. Díky své pozici získal několik prominentních klientů z řad nacistických pohlavárů. Krátce předtím, než Hitler spáchal sebevraždu, Morell opustil Berlín a byl zajat Američany. Kvůli chatrnému zdraví byl v roce 1947 propuštěn, v květnu roku 1948 zemřel v nemocnici v Tegernsee v důsledku cévní mozkové příhody. Adolfu Hitlerovi během svého působení podal až 800 injekcí 73 různých léků.

Zdroje: The Guardian/Yale

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom