Docházelo ke křížení moderního člověka s neandertálcem? Nález z České republiky přinesl fascinující nová zjištění

Moderní lidé se v Evropě objevili nejméně před 45 000 lety a neandertálci z ní zmizeli asi před 40 000 lety. Překryv zhruba 5 000 let byl však dost velký na to, aby se tyto rozličné druhy člověka mohly potkat a dokonce se vzájemně mísily. Potvrzují to i nová vědecká zjištění.

#NatureEcologyEvolution A genome sequence from a modern human skull over 45,000 years old from Zlatý kůň in Czechia https://t.co/UJM3hE36xz Her genome carries ~3% Neanderthal ancestry, similar to those of other Upper Palaeolithic hunter-gatherers. cc @EnriqueViguera pic.twitter.com/z1rysZyBY9

— Francis Villatoro (@emulenews) April 8, 2021

3% genetická stopa neandrtálce

Jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Ecology & Evolution uveřejnil studii 12 autorů, kteří analyzovali genom z lebky 45 000 let staré ženy, která žila v lokalitě Zlatý kůň v České republice. Na tom by za normálních okolností nebylo nic moc zvláštního, jenže detailní analýza ukázala zajímavé výsledky zkoumaného vzorku: „Její genom nese zhruba 3% stopu neandertálských předků, podobně jako u jiných horopaleolitických lovců a sběračů. Avšak délky neandertálských segmentů jsou delší než ty, které byly pozorovány v aktuálně nejstarším moderním lidském genomu asi 45 000 let starého Ust'-Ishimova jedince ze Sibiře, což naznačuje, že tento jedinec ze Zlatého koně je jedním z prvních euroasijských obyvatel po expanzi z Afriky.“

Rozbor tohoto ženského genomu je tedy zajímavý jednak tím, že se vůbec zachoval. A navíc délka „neandertálských“ částí genomu jasně dokládá, že muselo docházet k úspěšnému sexuálnímu styku s dalším vývojovým článkem člověka.

Lebka nalezena již v roce 1950

Lebka nepatří k novým vykopávkám, naopak v Koněpruských jeskyních byla nalezena už v roce 1950. Bohužel však došlo k jejímu vyspravení klihem z hovězích kostí, což znamenalo kontaminaci mnohem mladším genetickým materiálem a následné radiouhlíkové datování bylo nepřesné. Druhý kosterní nález pocházel z jeskyně Bačo Kiro v Bulharsku, kterou zástupci Homo sapiens obývali před zhruba 45 000 lety. Nález z Koněprus je ještě o 2 000 let starší.

Neanderthal ancestry identifies oldest modern human genome, suggesting modern humans lived in the heart of Europe more than 45,000 years ago. https://t.co/G84OsLhSrI #Neanderthal pic.twitter.com/dQSTKsthnM

— ᴊᴇʜ (ᴊ. ᴇ.) ʙʀᴜᴄᴇ, ꜱᴄɪꜰɪ & ꜰᴀɴᴛᴀꜱʏ ᴀᴜᴛʜᴏʀ (@bruce_jeh) April 8, 2021

Podle výzkumů měla žena tmavou pleť i oči, což by odpovídalo africkému původu našeho druhu, nicméně DNA ukazuje na nejbližší příbuzné směrem na východní Sibiř, odkud putovali zástupci člověka přes tehdy existující pevninský most do Severní Ameriky.

Neandertálec není přímým předchůdcem člověka

Je dobré připomenout, že neandertálec není přímým předchůdcem člověka, jak se občas lze mylně dočíst, ale samostatná vývojová větev. Máme sice společného předka, ale nevycházíme jeden z druhého. Diskutovaná DNA je důkazem, že se předkové ženy s neandertálci potkali a křížili. Lebka z Česka se tak stala nejen nejstarší analyzovanou DNA našeho druhu, ale i nejstarším důkazem o tom, že neandertálci a současní lidé mohli počít potomka.