Krásná Hilda: Česká vražedkyně z první republiky se stala nečekaně populární

S informacemi se v době první republiky pracovalo úplně jinak. Jak píše kriminalista Miloslav Jedlička ve své knize Nejslavnější mordy první republiky, častým zdrojem informací byly v této době bulvární noviny, které se nevyhýbaly všelijak pochybným tématům – což má však i ten pozitivní důsledek, že se lidé mohli dozvědět o příbězích, jež byly pro seriózní novináře jaksi nevhodné. Právě to platí i pro krásnou Hildu, prvorepublikovou vražedkyni, která se těšila nečekané popularitě.

Nevinná vražedkyně?

Hildegarda Cecílie Haniková, rozená Charvátová, se narodila ve Vídni v roce 1902. Její matka se živila jako porodní asistentka a koncem první světové války si přivydělávala prováděním nelegálních potratů. Díky této nekalé činnosti relativně zbohatla a společně se svou dcerou navštěvovala luxusní podniky. Encyklopedie města Brna, tedy kronika moravského města, v němž ženy po přestěhování z Vídně žily, hovoří o tom, že matka dceru naváděla k nemravnému životu.

Přestože měla Hilda domluvené zásnuby, v roce 1921 se vdala za jiného muže – kapitána československé armády Karla Haniku. Ten za první světové války sloužil ve francouzských i ruských legiích a i po skončení bojů zůstal v armádě. Po pár měsících spokojeného vztahu se však začaly objevovat problémy – jednak kvůli soužití páru s Hildinou matkou, jednak kvůli rozdílným životním stylům novomanželů.

Ani po bohatých válečných zkušenostech totiž Hanika nevydělával dostatek peněz, aby nákladný životní styl své mladé manželky dokázal financovat. Svou ženu podle všeho velmi miloval, ale domácí rozbroje, ještě umocňované Hildinou matkou, vedly k tomu, že si Hanika psal deník s všeříkajícím názvem „Mé manželství, jeho vznik a neštěstí. Napsáno k vysvětlení a výstraze druhým“. Navzdory tomu nechtěl o rozvodu ani slyšet, a tak Hilda se svou matkou vymyslely ďábelský plán, jenž skončil Hanikovou smrtí.

Využily k tomu Hildina bratrance Jana Veselého, jemuž namluvily, jak Hilda v nešťastném manželství trpí. Naivní osmnáctiletý chlapec se do násilí nehrnul, nakonec však podlehl emočnímu nátlaku a souhlasil, že pokud ženy dokážou opatřit zbraň, tak Haniku zastřelí. To se nakonec skutečně podařilo, a přestože Veselý čin několikrát odložil, nakonec kapitána Haniku vylákal z kasáren a na opuštěné cestě zezadu zastřelil. Následně se zastavil v Brně zvěstovat novinku a rychle odjel za příbuznými na Slovensko.

Vyšetřování vraždy netrvalo dlouho a všichni tři pachatelé stanuli před soudem. Během výpovědí si protiřečili, střídavě na sebe svalovali vinu a celkově bylo zjevné, že se ve svém počínání dopustili velkého množství neopatrností. Původní verdikt soudu zněl tak, že Hilda dostala trest smrti, její matka dvacet let ve vězení a samotný vykonavatel činu Veselý pouze tři roky. Za zmínku stojí, že vězeňské tresty matky a bratrance byly v pravidelných intervalech (například vždy na výročí vraždy) zpřísňovány prostřednictvím pobytu v temné komoře či nuceným půstem.

Proměny veřejného mínění

Ačkoli odsouzení mladé krásky budilo emoce samo o sobě, bulvární novináři dokázali ruch kolem případu rozdmýchat ještě více. K soudnímu líčení byl totiž připuštěn tucet publicistů, kteří následně informovali o každém detailu, a to včetně expresivního líčení dívčiných pohledů či skromného vzezření. I v důsledku tohoto (asi až příliš důsledného) mediálního pokrytí se mínění veřejnosti silně proměnilo: Zatímco na počátku soudního procesu se rozzuřený dav dožadoval trestu smrti, později lidé psali dopisy se žádostí o milost přímo prezidentu Masarykovi.

Pro úplnost je třeba zmínit, že veřejné mínění ovlivnilo i Hildino těhotenství, na něž se přišlo během soudního procesu (tedy několik měsíců po smrti manžela). Žena samozřejmě tvrdila, že dítě je manželovo, ovšem i kolem tohoto tématu se samozřejmě objevilo množství spekulací a protichůdných tvrzení. Například doktor Schuck, jenž byl v kompromitující přítomnosti Hildy v minulosti často vídán, odmítl před soudem odpovědět, zdali měl s Hildou poměr – což si média samozřejmě vyložila po svém. Kdo byl skutečným otce Hildina dítěte, se však nezjistilo.

Přestože Masaryk nakonec dívce skutečně zmírnil trest na patnáct let vězení, svobody se již nedočkala. Na jaře roku 1927, tedy zhruba tři roky po skončení původního procesu, totiž krásná Hilda zemřela ve vězení na tuberkulózu.