Klaun zabiják znásilnil a zavraždil 33 mladých chlapců. Doběhla ho poctivost poslední oběti
John Wayne Gacy byl jedním z nejhorších sériových vrahů historie Spojených států. Málokdo by to však do muže v kostýmu klauna řekl.
I za milým obličejem a laskavými činy se může skrývat monstrum. A v případě sériových vrahů tomu tak bývá poměrně často. Jasným důkazem je John Wayne Gacy, který nechvalně proslul vraždami více než 30 mladých mužů v sedmdesátých letech minulého století. Jeho přezdívka Klaun zabiják je odrazem oněch laskavých činů, když pracoval jako klaun na dětských oslavách a rozdával radost nic netušícím dětem i rodičům. Bylo to však už v době, kdy na svůj ranč lákal oběti, sliboval jim kouzelnický trik, aby je však obratně spoutal, mučil, znásilňoval a zabíjel pro vlastní zvrácenou potěchu.
Konflikt s otcem a zneužívání
John Wayne Gacy se narodil 17. března 1942 v Chicagu do rodiny strojníka a ženy v domácnosti. Měl dvě sestry – starší Joanne a mladší Karen – které společně s matkou nade vše miloval. Vztah s otcem, který byl notorickým alkoholikem, byl však chladný a mladý Gacy na to často doplácel. Otec často bil své děti i manželku a svého jediného syna označoval za hloupého slabocha, což se na charakteru budoucího sériového vraha nepochybně podepsalo. Ještě víc ale Gacyho život ovlivnilo zneužívání ze strany rodinného přítele, což se však bál rodičům přiznat a v tichosti trpěl, aniž by to kdokoliv věděl.
Jeho zdravotní stav ovlivnil i zdánlivě nevinný pád z houpačky, který mu způsobil v mozku krevní sraženinu, a ta se o několik let později naplno projevila výpadky paměti. V dospělosti pracoval jako poslíček, pomáhal hasičům, vozil starší lidi na bohoslužby do kostela, ve kterém pracoval, a snažil se zapojit i do politického dění. Setrvalý boj s otcem ho však přiměl k odchodu z rodného města a přesunu do Las Vegas, kde po dobu tří měsíců pracoval v márnici a coby její obsluha spal přímo v místnosti, kde zřízenci připravovali těla na pohřeb. Na tomto místě došlo k jednomu z prvních projevů vyšinutého psychického stavu, když Gacy přiznal, že si jednoho večera vlezl k zesnulému mladému muži do rakve, objal ho a pohladil po těle.
Manželství a sexuální zneužívání
Odtud už nebylo daleko k nejrůznějším „experimentům“, včetně homosexuálního styku, bez ohledu na to, že se v roce 1964 oženil se svou spolupracovnicí z obchodu s botami ve Springfieldu, kam se přesunul z Las Vegas. Ani tam se ale nezdržel příliš dlouho a na žádost otce své ženy se celá rodina přesunula do Waterloo v Iowě, kde Gacy pracoval jako manažer tří restaurací KFC. V té době se ale také aktivně podílel na chodu spolku Jaycees, ve kterém se mladí lidé vzdělávali v obchodních praktikách, přičemž jedna z kluboven byla zřízena i v Gacyho sklepě. A i když navenek vystupoval jako spořádaný občan a milující otec čtyřčlenné rodiny, vše se začalo dramaticky měnit v roce 1967, kdy byl Gacy podezřelý ze sexuálního napadení patnáctiletého Donalda Voorheese.
Vlákal ho do svého sklepa pod záminkou společného sledování erotických filmů, přinutil jej k vzájemnému orálnímu sexu a tvrdil mu, že než začne mít sex se ženami, musí nabýt zkušenost s muži. Podobným způsobem pak obtěžoval několik dalších mladistvých, které dokonce nabádal i k sexu s vlastní ženou a tvrdil jim, že pouze provádí experiment v zájmu vědeckého výzkumu, a dokonce každému z nich zaplatil až 50 dolarů. Protože ale množství případů sexuálního obtěžování narůstalo a Gacy se dokonce snažil Voorheese umlčet napadením, které si objednal u jednoho mladšího kolegy z restaurace KFC, byl nakonec odsouzen k deseti letům vězení za spáchání sodomie, když se k jednomu z deliktů přece jen přiznal.
Vraždění začíná
Ve vězení se Gacy choval vzorně, snažil se o kultivaci poměrů ve věznicích a opakovaně žádal o předčasné propuštění. To se mu podařilo až v roce 1971, kdy se přesunul do Chicaga a založil vlastní firmu, poskytující služby v oblasti malířství pokojů a údržbářských prací. V podnikání se mu dařilo, opět se oženil (i když jej po čase znovu čekal rozvod) a angažoval se v politice. O víkendech si přivydělával pořádáním zábavy pro děti na oslavách v kostýmu klauna a mezi tím vším začal systematicky sexuálně zneužívat a zabíjet své první oběti.
Prvním byl 18letý Tim McCoy, kterého Gacy potkal na autobusové zastávce 2. ledna 1972, nabídl mu, že u něj může přespat a společně odešli ke Gacymu domů. Došlo na sex a v ranních hodinách na potyčku s nožem, při které byl McCoy usmrcen bodnými ranami do hrudi. Gacy při vyšetřování vražd přiznal, že ho celá situace velmi vzrušila a bylo téměř jisté, že se bude vše opakovat. Důležité je rovněž zmínit, že svou první oběť i většinu následujících pohřbil pod podlahou svého sklepa, který sám následně označoval za hřbitov.
Další a další mladé muže lákal pod nejrůznějšími záminkami do svého domu. Když nebyli svolní, omráčil je chloroformem, svazoval je, mučil a znásilňoval. Téměř všichni skončili pod podlahou, až na dva přeživší – Roberta Donnellyho a Jeffrey Rignalla. Sériový vrah Gacy si byl tak jistý svou nedotknutelností, že oba po mučení a znásilňování pustil pod výhrůžkou, že pokud půjdou případ nahlásit na policii, zabije je. Donnellyho ani Rignalla to ale neodradilo, nicméně neuspěli se svým obviněním v takovém rozsahu, v jakém patrně očekávali. V případě Donnellyho vyhodnotila policie incident jako tvrzení proti tvrzení a v případě Rignalla odešel Gacy jen s pokutou ve výši 3 000 dolarů.
Dopadení a soud
Poslední obětí Gacyho řádění byl 15letý Robert Piest, jehož zmizení se sériovému vrahovi stalo osudným. Piest totiž napsal vzkaz, v němž uváděl kam jde, s kým se setká a kde bude, takže když se nevracel domů, policie šla na jisto. Ačkoliv Gacy tvrdil, že s hochem nikdy nemluvil a rozhodně není v jeho domě, policie se rozhodla vše prověřit na místě a bez delšího hledání objevila spoustu důkazů hovořících v Gacyho neprospěch. Šlo o podezřelé předměty jako šperky, oblečení, které Gacymu nepadlo, nebo videokazety s homosexuálními pornofilmy a posléze i hřbitov ve sklepě.
Gacy se na místě přiznal ke 33 vraždám a v následném procesu, který započal 6. února 1980, se snažil porotu přesvědčit o duševním onemocnění. Tvrdil, že trpí poruchou osobnosti, měnil svou výpověď, snižoval počet zabitých mužů, ale přesto byl uznán vinným ze všech vražd a odsouzen k trestu smrti. Na svou popravu čekal až do 19. května 1994, do té doby se snažil svůj pobyt ve vězení zpříjemnit například i malbou obrazů, které z vězení úspěšně prodával i za cenu kolem 20 000 dolarů. Patrně vás nepřekvapí, že oblíbeným motivem byly klauni, kteří podle některých mohli reprezentovat Gacyho oběti.