Jak víno zachránilo svět. Pětkrát za sebou!
Cersei pije víno
Až si přečtete tento článek, určitě si na sklence vína pochutnáte ještě víc...
Víno je nejen oblíbeným nápojem zoufalých žen, jak se nám snaží namluvit seriály a filmy. Ale také v průběhu dějin mnohokrát zachránilo západní civilizaci…
Svět nám nezanikl!
O moci vína věděli už starověcí Egypťané. Odráží se v jednom z nejstarších mýtů o zkáze světa. Bohyně Sachmet s hlavou lvice byla ztělesněním násilí a zkázy. Takže když se vládce bohů Ra rozhodl, že už ho lidstvo nebaví, poslal právě ji, aby ho ztrestala. Ale Sachmet se rozjela příliš a vzala jeho příkaz až příliš doslovně – a chtěla zničit lidstvo celé. To se sice Raovi nelíbilo, ale krvelačnou rozlícenou bojovnici nebyl schopen zastavit. Ale přišel s trikem: nabídl jí červené víno, které si bohyně spletla s krví. Opila se jím natolik, že nebyla schopná v masakru pokračovat a usnula. A když se vzbudila, nebyla už Sachmet, ale Hathor, milá bohyně s tváří krávy a patronátem nad láskou, hudbou a právě vínem…
Díky vínu přežívali králové
Ve vínu se rozpouští mnoho známých jedů – a tak když se vládce někdo rozhodl otrávit, měl to, pokud byl panovník milovníkem vína, mnohem těžší. V dobách, kdy stabilita státu byla ještě opravdu důležitá a odvíjela se od panovníkova zdraví, to znamenalo otázku přežití celého státního útvaru. S vínem m.j. souvisí i zvyk přiťuknutí si sklenicemi. Přišli na tom ve starověkém Římě: když si lidé pořádně přiťuknou, chrání to před travičem. Jak? Snadno: při řádném přiťuknutí se často víno z jednoho poháru přelije do druhého – takže travič se tak snadno mohl stát otráveným…
Středověk by bez vína nefungoval
Jakmile se dostalo více lidí na jedno místo, nastal ve středověku zásadní problém: hygiena. Ve vodě se jako o závod množily choroboplodné zárody, z nichž vznikaly epidemie, na něž pak vymírala celá města. Problém vyřešilo až víno: protože obsahuje ideální míru alkoholu, tyto bakteriální zárodky poměrně spolehlivě ničí.
Historici tvrdí, že Evropa vznikla na chlebu a vínu – obě bylo pochopitelně spojené s křesťanstvím. Kam přišlo víno, tam se šířila jeho kultura a tam přežívali lidé. Není divu, že bez vína si středověcí lidé nedokázali představit život. Dokonce i mniši v klášterech s tou nejpřísnější řeholí měli přikázáno vypít půl litru vína denně!
Díky vínu zanikla Římská říše
Řím byl dlouhá staletí tím, co tvořilo základ evropské civilizace. Ale nakonec se stal spíše přítěží – jeho existence bránila dalšímu rozvoji modernějších států. A opět pomohlo víno…
Římané pili víno prakticky pořád – ale jinak než my. Nefermentované hrozny se skladovaly v olověných nádobách, což sice fungovalo, ale my dnes víme, že to nebyl úplně dobrý nápad. Olovo totiž způsobuje otravu, což se muselo podle řady historiků na vládnoucí vrstvě (která víno pila nejvíc) během řady generací projevit. A to tím nejhorším možným způsobem: olovo způsobuje otravu mozku, což vede k demenci…
Degenerovaná elita rozhodně zemi neprospívala – zejména v dobách tak dynamických, jaké zažívalo toto impérium v posledních staletích své existence…
Nebýt vína, nejsou knihy
Je to samozřejmě trošku nadsázka, ale vínu a vinařům vděčíme také za knihy. Jestli něco Evropě opravdu pomohlo k jejímu rozmachu, tak to bylo šíření informací a svobody díky knihám. A ty zase mohly putovat po kontinentu především díky tomu, že je knihtisk učinil dostatečně lacinými.
Když v první polovině 15. století mohučský zlatník Johannes Gutenberg přemýšlel, jak knihy tisknout, využil už existující technologii: vinný lis. První tiskařský stroj vznikl jen úpravou starého vinného lisu – podle řady historiků nejrozšířenějšího mechanického nástroje středověku!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
