Za největší hromadnou popravou československých občanů stojí nacisté. Během jediné noci zavraždili 3792 lidí

Prvními obyvateli takzvaného terezínského nebo také českého rodinného tábora bylo zhruba 5 tisíc až na několik výjimek českých židů, které nacisté do té doby věznili v terezínském ghettu. Do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka dorazili sice v transportech určených pro dobytek, přijetí, kterého se jim dostalo, se na hony lišilo od těch, kterým prošly desetitisíce dalších vězňů. Bohužel se už možná nikdy s jistotou nedozvíme, proč.

Bez selekce a holení hlav

To nejzásadnější "privilegium" spočívalo ve faktu, že nacisté ihned po příjezdu vězně nerozdělili. Nebyla selekce, nikdo neodtrhával ženy od manželů ani matky od dětí, všichni směli zůstat pohromadě. Rodiny sice společně nežily, nedělily je ale ani ostnaté dráty. Takového zacházení se v Osvětimi žádnému z Židů nedostalo, rozhodně ne v roce 1944.

Dozorci navíc vězňům, kteří měli pobývat ve zvláštní sekci BIIb, „Familienlager“, neoholili hlavy. Dovolili jim čas od času napsat do ghetta příbuzným a známým.  Děti nemusely být s nemocnými a umírajícími, a v dětském bloku se s vychovateli učily, nacvičovaly divadlo a hrály si. Tam ale zhruba všechno dobré končilo.

Životní podmínky v „rodinném táboře“ byly stejně příšerné jako v celé Osvětimi. Dozorci byli stejně krutí a neúprosní. Zablácený prostor tábora velký asi 150 krát 600 metrů byl obehnaný elektrickým plotem a panovaly v něm zcela otřesné hygienické podmínky. Voda, která sporadicky tekla v umývárnách, byla ledová a vězni trpěli zimou i hladem. Umírali úplně stejně často jako vězni v celém koncentráku.

Přečtěte si také: Kolik lidí se vejde do plynové komory a co je zabije. Úkol z fyziky pro žáky na Brněnsku šokoval

Proč se zrovna vězňům z Familienlageru dostalo v některých ohledech zvláštního zacházení, se historici mohou jen dohadovat. Možná to bylo součástí manévrů, kterými nacisté maskovali genocidu Židů před vnějším světem. Možná měly korespondenční lístky od známých z Osvětimi uklidnit obyvatele terezínského ghetta a zabránit případnému povstání. S jistotou nevíme nic. Jen to, že ve chvíli, kdy vězni do rodinného tábora v Osvětimi-Březince dorazili, byli už dávno odsouzení na smrt.

Krutá masová vražda během jediné noci

V jejich spisech byl totiž vepsán půlrok karantény a zlověstná zkratka „SB“. Sonderbehandlung, česky „zvláštní zacházení“ byl krutý osvětimský krycí název popravy bez rozsudku.

Přesně šest měsíců po příjezdu z Terezína dostali vězni v rodinném táboře za úkol napsat domů korespondenční lístek s tím, že budou přemístěni do jiného pracovního tábora. Nacisté jim ovšem uložili, aby na dopisy dali o tři týdny pozdější datum. Prý proto, že poštu nepůjde rychleji doručit.

K osvětimským plynovým komorám dorazili vězni nákladními auty. Téměř všem z dospělých bylo dávno jasné, že jdou na smrt. A tak, ze vzdoru, zpívali českou hymnu, Hatikvu a Internacionálu, dokud je nacisté všechny během jediné noci z 8. na 9. března v plynu nezavraždili. Přesně 3792 českých dětí, žen a mužů. Dodnes jde o nejhorší hromadnou popravu československých občanů v historii.

Jen zlomek unikl smrti

Rodinný tábor s nimi nicméně nezahynul. Nacisté do něj postupně navozili dalších skoro 13 tisíc vězňů, kteří skončili úplně stejně, jako ti první. Ze všech celkem 17 500 lidí držených ve Familienlageru nakonec přežilo jen 1294. Nikdo z nich nebyl schopný odhadnout, jaký účel tento podivuhodný úsek osvětimského koncentráku měl.

Zdroj: Židovské muzeum v Praze, Holocaust.cz, M. Kárný: Terezínský rodinný tábor v konečném řešení

Video, které jste mohli minout: Expert naznačil, proč se Gabčíkův samopal zasekl. A představil pistoli, která měnila dějiny