Mohutná exploze v Luisenthalu zabila 299 lidí. Co tragédii pravděpodobně způsobilo?

Bylo časné pošmourné deštivé ráno 7. února roku 1962, když se uhelným dolem v německém Sársku rozlehl výbuch. Jeho síla vymrštila poklop šachty až na lešení, kde se zasekl, a ze zemských útrob vystoupal oblak černého kouře. Všichni v okolí okamžitě věděli, že je zle. Výbuch zaznamenali i lidé v osm kilometrů vzdáleném městě Saarbrücken. Nikdo si ale ještě v té době nedokázal představit, jak strašlivý počet obětí si vyžádá, přestože se vědělo, že na místě výbuchu v té době pracovalo přes 400 lidí.

Šachta posetá těly

První záchranné práce začaly téměř okamžitě a vzduchem se brzy neslo i houkání záchranek, sirény a hluk rotorů helikoptér. Příjezdovou cestu k dolu ucpával dav lidí, jejichž podstatnou část tvořili vylekaní příbuzní těch, kteří v dole pracovali. Okolo poledne se na denní světlo podařilo vytáhnout asi 80 zraněných horníků, některé ve velmi vážném stavu a s těžkými popáleninami. Šedesát dalších se ven dostalo samo, bez zranění.

Záchranáři, kteří pro ně do 600metrové hloubky vlezli, ale přišli s otřesným svědectvím: Šachta je úplně posetá mrtvými těly. Síla tlakové vlny mnohé odhodila několik metrů daleko. Naděje, že se povede ještě objevit někoho živého, se v té chvíli ztenčila na minimum. Historické fotografie sice nezachytily záchranné práce, ukazují ale bolestivou dohru neštěstí: Obrovskou záplavu dřevěných rakví a zdevastované plačící příbuzné.

299 mrtvých

Poslední pohřešované tělo našli záchranáři až 14 dní po výbuchu. Několik lidí navíc podlehlo zraněním v nemocnici. Na konci února nezbylo než strašlivou statistiku uzavřít: Neštěstí si vyžádalo celkem 73 raněných a 299 obětí na životech. Nejstaršímu horníkovi, který v šachtě zemřel, bylo devětapadesát, nejmladšímu ani ne 17 let.

Jak k ničivému výbuchu došlo, se nepovedlo přesně zjistit, určitou představu ale vyšetřovatelé mají. Horníci v dole narazili na metanovou kapsu a plyn se rychle smísil se vzduchem plným uhelného prachu. Vzniklé směsi pak stačila k výbuchu jediná jiskra.

Kdo za to mohl?

Kde se jiskra vzala, těžko říct, možná za to mohl nějaký zkrat v jednom z elektrických zařízení. Odpověď nepřineslo ani sedmitýdenní vyšetřování, odhalilo ale značné chyby v systému prachových bariér. U soudu – většinou kvůli obvinění z nedbalosti – skončilo 13 lidí, všichni byli ale nakonec pro nedostatek důkazů zproštěni viny. U místa neštěstí o dva roky později vztyčili pomník s vytesanou podobiznou patronky všech horníků, svatou Barborou. Několik přeživších horníků až do konce života odmítalo každý rok na výročí výbuchu do dolu sfárat.

Zdroj: Dasunglueckvonluisenthal.de