Cukr je pohroma moderní civilizace. Skrývá se i v jídlech, kde ho rozhodně nečekáte!

Chuť na rafinovaný cukr už jsme vám trochu zkazili v minulém díle. Možná, že si myslíte, že se vás to téma vlastně netýká, protože máte radši slané. Omlouváme se, ale musíme vám prozradit, že cukr je i v salámech, sýru, v chlebu… prostě všude tam, kde je potřeba zjemnit slanou chuť.

I ve druhém díle pořadu Kupředu do minulosti (ČRo) o škodlivosti rafinovaného cukru byli hosty Martiny Kociánové doktor Josef Jonáš, původně primář psychiatrického oddělení, který se už dlouhá léta věnuje celostní medicíně, a inženýr Jiří Kuchař, publicista, vydavatel, spisovatel a znalec alternativní medicíny u nás.

Martina: Pane doktore, asi nejobávanějším onemocněním naší doby a bohužel čím dál tím četnějším je rakovina. Je pravda, že rakovinové buňky potřebují cukru až dvacetkrát více než normální zdravé buňky?

Josef Jonáš: Ano. Rakovinové buňky mají velmi prudký metabolismus, proto se rychle rozmnožují, proto tak rostou a ten růst vlastně nakonec organismus zničí. A k tomu, aby takhle mohly rychle růst, slouží živiny a cukr patří mezi ty základní, které rakovinová buňka potřebuje.

Jiří Kuchař: Nedávno v Polsku přišli s tím, že se bude léčit rakovina v návaznosti na cukr. Máte představu, kolik v sobě skrývá kostek cukru litr kolového nápoje? Je jich tam sedmadvacet. Cukr je v trvanlivém salámu, v tvrdém sýru, je to prostě záměr.

Josef Jonáš: Cukr je i v chlebu.

Martina: V suchém salámu najdete velké množství cukru. Sůl je levný konzervant, tak se hojně využívá. Ale aby ten salám byl poživatelný, tak se ta slaná chuť vyváží cukrem. Cukr je i v sýru. Celozrnné pečivo je dobarvováno karamelem. A tak můžeme pokračovat dál a dál. Řekněte mi, je vlastně možné u nás vysadit cukr?

Jiří Kuchař: Mírně odbočím. Miroslav Légl napsal knihu o tom, jak se živit bez soli a já se ho ptám: Co kupujete v obchodě, když tam jdete? Cokoliv, co není zabalené. Když si to člověk uvědomí, tak mu odpadne tři čtvrtě věcí.

Martina: Základní potraviny.

Josef Jonáš: Můj přítel, básník Fibich, si dal velkou práci s tím, že chtěl skutečně jíst absolutně bez cukru a neustále mi posílal dopisy, co zase objevil, že je s cukrem. A za chvíli mu nezbylo téměř nic k jídlu.

Martina: Překvapil vás v něčem cukr tak, že jste si řekli, že tady bychom ho opravdu nehledali?

Jiří Kuchař: Překvapovalo nás hlavně množství. Třeba v potravinách pro děti jako müsli nebo různé tyčinky. Nebo samozřejmě čokoládové krémy, na které někdo nedá dopustit. Já jsem oběhal všechny obchody a žasnul jsem, co je v bonbónech cukru. A právě proto nabádáme, choďte s brýlemi nebo s lupou, protože to písmo je co nejmenší. Je tam jen proto, aby naplnilo zákon. Budete žasnout, kolik je tam sacharidů a z toho kolik je cukrů.

Martina: V článku o studii Mika Adamse jsem četla, že už při třech plechovkách slazeného nápoje se snižuje plodnost, zvyšuje úmrtnost a hlodavci, na kterých to testovali, se chovají zmateně, jako by byli vystaveni genetické zátěži.

Proč je tedy cukr ve všem? Je to proto, že státy mají z ekonomického hlediska zájem na tom, abychom do sebe cukru dostávali co nejvíce? Co zdravotnictví? Nemá zájem, abychom byli zdraví, anebo je vlastně ekonomické, když budeme trošku nemocní? Jen se ptám…

Jiří Kuchař: Já znám celou řadu lékařů, kteří mně říkají: Nemocnice je cash-flow. To nemá nic společného s uzdravováním.

Josef Jonáš: Já jsem teda pevně přesvědčen ze své praxe o tom, že 90 % nemocí přímo nebo nepřímo souvisí s naším stravováním a s poruchami, které jsme zdědili.

Zajímá vás jak poznat zdravou potravinu? Čím nahradit cukr? Proč jsou některá umělá sladidla na úrovni DDT? A jak vysvětlit dětem, aby jedli zdravě? Přečtěte si celý rozhovor TADY.