Co má na svědomí katolická církev? 

Kde se vzaly křesťanské hodnoty

„Kdyby se každý řídil desaterem, bylo by na světě krásně,“ zaznělo po mši v malé obci Mojžíř na okraji Ústí nad Labem. Bezesporu je to pravda, biblickému Desateru se v podstatě nedá nic vytknout, ale stojí za to se podívat, kde se v ranně křesťanské církvi formovaly kořeny chování, které nakonec vyústily v takové rady jako „nepožádáš manželku bližního svého.“ Během středověku vyhlášky rané katolické církve vyvolaly masivní proměnu struktury rodiny. Evoluční biolog Joseph Henrich z Harvardské univerzity spolu se svými kolegy ve studii tvrdí, že politika církve nasměrovala dnešní společnost k tomu, aby se stala individualističtější a méně konformní. Jedná se o tu část lidské společnosti, kterou dnes nazýváme „západní“ či „euroatlantickou“.

„Psychologii člověka a lidské mozky formují instituce, které zažíváme, a nejzákladnějšími lidskými institucemi jsou naše příbuzenské vztahy a organizace našich rodin… Jedna konkrétní část křesťanství… změnila směr evropských dějin.“ říká Henrich"

Zakažte incest

„Kořeny tohoto západního myšlení se datují zhruba 1 500 let, když se v Evropě a za hranicemi vynořila větev křesťanství, která se později vyvinula v římsko-katolickou církev,“ píše Sujata Gupta v magazínu Science News. Základ současného stavu pojetí rodiny je rozbití skutečných rodinných celků, na nichž byla postavena dřívější společnost. Cílem bylo soustředit majetek v rodinných (tedy důvěryhodných) klanech. Podle nové studie, kterou publikoval prestižní magazín Science, to byly totiž právě raně náboženské dekrety, kterými církev začala na tehdejší situaci reagovat.

Incest byl prohlášen, eufemisticky řečeno, za něco velmi nechtěného, nevhodného a následně zakázaného, čímž došlo k situaci, kdy se začaly rodiny v rámci sňatků „s cizinci“ (míněno příslušníky jiných rozšířených rodin) fragmentovat.

Opravdu za západní společnost může křesťanství?

Ne každý se závěry studie bezvýhradně souhlasí. Jedním z vědců, který volí opatrný přístup k publikovaným závěrům je behaviorální ekonom David Huffman z University of Pittsburgh, Abychom pochopili, jak by se mohlo toto západní myšlení objevit, zahájil Henrichův tým mapováním celosvětového šíření toho odvětví křesťanství, známého jako západní církev, před rokem 1500. Způsob jakým by se dalo „šíření“ křesťanství mapovat je pokusit se vysledovat vznik a šíření jednotlivých biskupství a církevních správních středisek ve 36 evropských zemích.

Pravoslavná církev a o několik století mladší islám se proti rodinným sňatků nepostavila tak striktně. Tým se poté přiblížil šíření biskupství nebo správních středisek církve napříč 440 regiony ve 36 evropských zemích z 550 na 1500. Toto rozšíření bylo zmapováno spolu s expozicí východní církvi, která se vyvinula v pravoslavnou církev a nepřijala takovou silná tabu proti „incestu“. Itálie jako příklad

Autoři studie tvrdí, že souhra mezi historií, strukturou rodiny a psychologií ovlivňuje moderní dobu. V Itálii (tedy v bezprostřední blízkosti Vatikánu) měla středověká západní církev vliv zejména v oblasti severu a středu země. Údaje založené na záznamech Vatikánu ukazují, že v důsledku manželství mezi prvními bratranci na severu země téměř neexistovala. Ovšem na jihu byla situace poněkud odlišná. Tam tento typ manželství představoval v období 1910 -1964 na jihu Itálie v průměru 3,5 až něco málo přes 5 procent všech sňatků.

Další šetření ukázalo, že lidé v oblasti, kde se „rodiny drží pohromadě“ jsou méně ochotni věřit bankovním institucím a drží peníze raději „v duchně pod peřinou“, tedy doma, a zároveň jsou méně ochotní darovat krev. Zkrátka jsou směrem k širší společnosti méně otevření. Jiná studie ukazuje jak se dnes chovají ateisté v porovnání s křesťany. Text: Topi Pigula