Čech, který porazil nejhorší nemoc 20. století – a sám na ni zemřel

Před 100 lety, 17. února 1915, zemřel v německé Chotěbuzi původem český mikrobiolog a parazitolog Stanislav Provázek. Proslavil se tím, že ve vši šatní rozpoznal přenašeče skvrnitého tyfu a zároveň měl značný podíl na objevu původce této infekční nemoci. Během výzkumu se Provázek skvrnitým tyfem bohužel sám nakazil a podlehl mu.

Stanislav Provázek, v německé verzi Stanislaus Prowazek, se narodil 12. listopadu 1875 v Jindřichově Hradci. Po studiu přírodních věd na univerzitách v Praze a Vídni zamířil do Německa, kde se v několika vědeckých institucích zabýval výzkumem prvoků. Nakonec Provázek zakotvil v hamburském Ústavu tropické medicíny, který od roku 1906 i vedl. Tehdy si změnil jméno na Prowazek a přijal německé občanství.

Těžký začátek, smutný konec

Provázek se zpočátku soustředil na výzkum trachomu, tedy jedné z infekčních očních chorob. Spolu s německým lékařem Ludwigem Halberstädterem objevil na spojivce nakažených pacientů zvláštní útvary, které dostaly název Prowazek-Halberstädterova tělíska. Později se prokázalo, že se jedná o kolonie organismu známého dnes jako Chlamydia trachomatis.

Krátce před vypuknutím první světové války podnikl Provázek cestu na Balkán a do Cařihradu. Během ní studoval průběh epidemie skvrnitého tyfu a došel k závěru, že jeho přenašečem je veš šatní. Smutným paradoxem zůstává, že po návratu do Německa se sám Provázek tyfem nakazil od ruských válečných zajatců shromážděných v Chotěbuzi a nemoci podlehl. Nedlouho poté identifikoval jeho brazilský kolega Henrique da Rocha Lima nitrobuněčnou parazitickou bakterii, jež je původcem této nemoci. Na Provázkovu památku dostala latinský název Rickettsia prowazekii.

Proč byl tyfus tak nebezpečný?

Jen během 1. světové války zabil skvrnitý tyfus pouze v Rusku více než 3 miliony lidí, další pak v Polsku a Rumunsku. Na západní frontě pomohlo zřízení odvšivovacích stanic, na východní frontě však tyfus řádil mezi bojujícími vojáky bez omezení. Jen v Srbsku zemřelo na tyfus 150 000 vojáků. Smrtnost činila mezi 10 až 40 %. Skvrnitý tyfus byl zároveň hlavní příčinou smrti mezi těmi, kdo ošetřovali zraněné. Tyfus řádil i po skončení války, mezi lety 1918–1922 mohl za smrt zhruba 3 milionů lidí z 20–30 milionů nakažených. (wiki)

ČTK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Historie

Mohou roztomilí tuleni za jednu z nejhorších epidemií v dějinách?